26.07.2006
Debatu o umístění americké základny protiraketového systému včera v Polsku oživil list Rzeczpospolita. Podle jeho zdroje z vyjednávacího týmu Američané chtějí, aby – pokud bude základna v Polsku – plně podléhala americkým zákonům.
Debatu o umístění americké základny protiraketového systému včera v Polsku oživil list Rzeczpospolita. Podle jeho zdroje z vyjednávacího týmu Američané chtějí, aby – pokud bude základna v Polsku – plně podléhala americkým zákonům.
Polská vláda na tento požadavek zatím nemá jednoznačnou odpověď. Polští politici však dlouhodobě o získání základny usilují a nynější konzervativně nacionalistická vláda tento fakt má dokonce i ve svém programu. Podmínky jejího provozu budou ale teprve předmětem jednání poté, co do letošního podzimu Washington o umístění základny rozhodne.
„Nechtěl bych o tom podrobněji hovořit,“ řekl včera polský prezident Lech Kaczynski. „O protiraketové základně bude jednat Rada národní obrany.“
Nový typ základny
Podle listu Rzeczpospolita budou o použití raket či o trestech vojáků za případné přečiny rozhodovat pouze Američané a mohlo by to omezit polskou suverenitu – i když Poláci vnímají Američany jako jeden z nejpřátelštějších národů. „To by byl precedens, taková práva nemají Američané na žádné základně v Evropě,“ citoval deník Siemona Wezemena z prestižního Stockholmského institutu pro otázky míru (SIPRI).
Debata se ovšem vede o novém typu základny, která zatím neleží mimo území USA, proto je těžké ji srovnávat s těmi stávajícími. Půjde o základnu, na níž bude jen několik stovek vojáků a deset antiraket. Jde o součást systému, který by měl odhalit a sestřelit balistické střely vypuštěné z tzv. darebných států, jako je Írán nebo Severní Korea.
O sestřelení útočící rakety je třeba rozhodnout rychle, proto USA systém protiraketové obrany stavějí samy – i bez účasti NATO. Hostitelská země bude americkým deštníkem také chráněna.
„Nebude to ani polský systém, ani systém NATO, jen americký. Nebudeme mít vliv na jeho užití. Ale stojí za to na něj přistoupit, pokud to Polsku zaručí bezpečnost,“ řekl bývalý polský ministr obrany Bronislaw Komorowski.
V současnosti má systém dvě funkční základny v USA: na Aljašce a v Kalifornii a síť radarových stanic v dalších spojeneckých zemích.
Polsko je ve vyjednávání s USA o umístění základny dál než Česko, které je druhým kandidátem. Už v dubnu polský ministr obrany Radoslaw Sikorski uvedl, že Polsko dodalo Američanům sadu detailních otázek o eventuálním umístění základny a v médiích se vede podrobná debata například i o počtu pracovních míst, které vybudování základny a její provoz přinese.
Skandály a protesty
Americké vojenské základny ve světě podléhají většinou americké jurisdikci, ale nikoli podle jednotného modelu. V Německu a Japonsku je americká pozice nejsilnější, protože to jsou základny z doby po druhé světové válce, kdy byly USA okupační mocností.
Třeba v Turecku, Itálii nebo Španělsku jsou Američané pouze nájemci. Na jaře roku 2003 turecká vláda zamítla přejezdy amerických jednotek, a tudíž USA nemohly otevřít severní frontu v Iráku.
Protesty Italů proti základnám vzbudil šestiměsíční trest vězení pro pilota amerického vojenského letadla, který v roce 1998 strhnul lanovku a zavinil smrt dvaceti lidí. Známé jsou také protesty obyvatel japonské Okinawy poté, co američtí vojáci znásilnili několik místních dívek.
Autor: Martin Ehl
