25.07.2006
Krach jednání Světové obchodní organizace nejvíce poškodí chudé a středně rozvinuté země, na něž byla agenda vyjednávacího kola z katarského Dauhá nejvíce zaměřena.
Evropané a Indové včera obvinili z krachu jednání o liberalizaci Světové obchodní organizace (WTO) Američany. Jejich vyjednavačka Susan Schwabová nepředložila na nedělní schůzce šesti hlavních hráčů světového obchodu žádné nové návrhy ohledně snížení zemědělských dotací v USA.
USA neukázaly pružnost jako my ostatní, řekl eurokomisař Peter Mandelson. Odkázal přitom na vyčerpávající podrobnou debatu o systému zemědělských podpor, které USA de facto odmítly snížit, i když je de iure přesunuly do jiných kategorií. EU se přitom zavázala, že ulehčí přístup na své trhy zemědělcům z ostatních zemí.
Naši partneři při jednání se zajímali spíš o zadní vrátka, než o opravdový přístup k trhu, kontrovala americká vyjednavačka Susan Schwabová.
USA už dříve vyslaly signál, že jednání ve WTO nepovažují za prioritu, když prezident Bush odvolal v dubnu dlouholetého šéfa vyjednavačů Roba Portmana.
Na neúspěch jednání WTO se připravovala i unie. Mandelsonův úřad nedávno vydal zprávu o strategii obchodní politiky unie, která zdůrazňovala regionální dohody a větší obhajobu zájmů unie.
Dopad na chudé
Krach jednání Světové obchodní organizace nejvíce poškodí chudé a středně rozvinuté země, 
na něž byla agenda vyjednávacího kola z katarského Dauhá nejvíce zaměřena. Klíčem i nadále zůstávají zemědělské dotace a další ochranářská opatření v USA a v unii. Hlavním bodem jednání bylo zemědělství a byl to klíč k dalšímu úspěchu. Doufali jsme, že témata důležitá pro Afriku se v tomto kole vyřeší, ale byla na dlouhá léta odložena, řekl Xavier Carim, jihoafrický vyjednávač.
Hlavně nevládní organizace kritizují EU a USA, že obětovaly globální trh ve prospěch diskutabilní ochrany svých farmářů a dalších profesí. Pro opravdu nejchudší země krach jednání ale nemusí nutně znamenat katastrofu. Za současného stavu se farmáři ze zhruba padesátky nejchudších zemí těší preferenčnímu přístupu na většinu trhů bohatých zemí, říká Petr Lebeda, ředitel nevládního institutu Glopolis, který se problémem světového obchodu zabývá. Možnosti bezcelního dovozu však komplikují složitá a přísná pravidla o původu zboží. A navíc celní bariéry byly do značné míry nahrazeny rozličnými technickými normami, hygienickými standardy a jinými bezcelními bariérami.
Středně rozvinuté země jako Brazílie či Indie zase hájily své vlastní obchodní bariéry, a mohou na krachu jednání tratit nejvíce. Mají totiž velký potenciál těžit z otevření světového obchodu, ale podle Petra Lebedy nyní vývoj směřuje k dvoustranným a regionálním obchodním dohodám, kde tyto státy mohou uplatnit vzestup své ekonomické a politické síly.
Nejvíce poškozené budou podle Lebedy naopak malé státy. Obchodní liberalizace jim také mnoho dobrého nepřinesla, ale mohly kolektivně odolávat tlaku bohatých a mocných zemí, řekl Lebeda.
Nervózní trhy
Finanční trhy a investoři v krachu jednání WTO vidí nebezpečí růstu protekcionismu. Bilaterální a regionální smlouvy, které nahradí dohodu WTO, budou znamenat růst překážek volnému obchodu.
Dřív byly všechny krachy překonány. Pokud se ale tento potvrdí, tak je ochota k liberalizaci pryč, citovala agentura Reuters ekonoma Johna Ipa z Morley Fund Management v Londýně.
Související články:
Jednání WTO o liberalizaci obchodu zkrachovala
Autor: Martin Ehl, Petr Jonák, Petr Němec
