21.07.2006
Společným rysem evropských vůdců je, že nikdo z nich není vzděláním ekonom a přitom všechny středoevropské země potřebují zásadní ekonomické a strukturální reformy.
Když mladistvý Ferenc Gyurcsány slavil v čele maďarských socialistů vítězství v parku před sídlem své strany v Budapešti, do očí bila jedna věc: v jeho okolí se neobjevil nikdo ve věku nad padesát let. Vítězní vůdci slovenského Směru-sociální demokracie jsou také čtyřicátníci jako Gyurscány.
Teorie o generační výměně politických lídrů ve střední Evropě ale kulhá v Polsku: vládnoucí dvojčata Lech a Jaroslaw Kaczynští mají tři roky do šedesátky.
Jací jsou vlastně noví či spíše staronoví vůdci středoevropských zemí po vlně voleb?
Načrtnout společný portrét středoevropského vůdce by znamenalo propojit Gyurcsányho komunistické mládí s protikomunistickou činností bratrů Kaczynských či mezinárodní právnickou zkušenost nového slovenského premiéra Roberta Fica u štrasburského soudu s nedodělanou maturitou polského vicepremiéra Andrzeje Leppera.
Společným rysem je, že nikdo z nich není vzděláním ekonom a přitom všechny středoevropské země potřebují zásadní ekonomické a strukturální reformy. Nejblíže k ekonomice má Gyurcsány, který je díky svým kontaktům z minulosti a rychlé kariéře v byznysu jedním z nejbohatších Maďarů.
Naopak bratři Kaczynští zdůrazňují morální rozměr své vlády a na psaní ekonomického programu své strany a jeho uvedení do práce si najali ekonomy zvenčí, jako je ministr financí Stanislaw Kluza.
Jisté je, že silné osobnosti hrály klíčovou roli pro vítězství svých stran, bratři Kaczynští či Fico zastiňovali a dosud zastiňují své spolustraníky. To může být i problém.
Nevíme, jak je strana Směr soudržná, Fico někdy vzbuzuje dojem, jako by stál v čele strany jednoho muže. Nedá se odhadnout, co bude strana dělat, řekl slovenský sociolog Martin Bútora.
O nedostatku osobností i expertů právě v případě Směru může svědčit i to, že do řady resortů po volebním vítězství jmenoval Fico jako ministry odborníky zvenčí, nikoli členy vlastní strany.
Zajímavé je také porovnání slibů a rétoriky. I protivníci bratrů Kaczynských uznávají, že dvojčata si stojí za svým slovem a říkají i nepopulární věci, i když potom jejich politika vypadá zastarale. Fico a Lepper naopak mění názory podle toho, co občané chtějí slyšet.
Bratry Kaczynské vede konzervativní protikomunistická ideologie. Gyurcsány by se naopak s Ficem zařadili do kategorie podnikatel v politice. Gyurcsányům blízký rádce, politolog Attila Ágh o něm říká: Je to nový typ, který bych mohl nazvat politickým podnikatelem, který se na svoji roli dlouho připravoval a vzdělával.
Ficem vedená strana v podstatě vznikla na objednávku podnikatelů, kteří mají levicovou stranu jako byznys. Důkazem jsou dva noví ministři a bývalí obchodní partneři, Robert Kaliňák a Ján Počiatek.
Gyurcsánymu se osvědčilo studium komunikace, jeho obraz v médiích je asi nejlepší ze všech středoevropských politiků. Naopak většinu novinářů si proti sobě poštvali jak bratři Kaczynští, tak Robert Fico. V případě Kaczynských jde spíše o nepochopení role médií v moderní společnosti a o obsesi z tajných služeb a bývalých agentů.
V případě Fica a Směru je to dlouhodobě vedená válka, která začala už minulými volbami a zatím vyvrcholila o volební noci letos, kdy vedení strany novináře izolovalo od volebního centra strany v nedůstojných podmínkách.
Související články:
Čeští zelení: příklad v EU bez následovníků
Polsko a s ním celý region ztrácí v Evropské unii svoji váhu
Autor: Martin Ehl
