23.06.2006
Polsko je zemí, kde roste netolerance a násilí vůči menšinám, takové sdělení nedávno přijal Evropský parlament, který podobně kritizoval Belgii, Německo a Francii.
V případě Polska se trefil do tématu, které vzbuzuje v polské společnosti velké emoce právě v těchto dnech. Vyšlo například najevo, že zástupce ředitele polské televize, jmenovaný novou vládou složenou z konzervativců, populistů a nacionalistů, byl vydavatelem neonacistického listu.
Nový ministr školství a šéf ultranacionalistů z Ligy polských rodin Roman Giertych vyhodil šéfa úřadu, který má na starosti vzdělávání učitelů – kvůli brožuře Rady Evropy o lidských právech, v níž byla kapitola o právech sexuálních menšin. „Vyzývala k homosexualitě,“ znělo Giertychovo vysvětlení.
Ministrovým rozhodnutím, které není první svého druhu, se má zabývat Rada Evropy. „Nevím, proč by měla být výchova k toleranci důvodem k vyhazovu,“ řekl generální tajemník Rady Evropy Terry Davis. Na současnou polskou vládu se hlavně v západní Evropě dívají s podezřením, že nacionalistické a nenávistné klima přinejmenším mlčky toleruje.
Rezoluce Evropského parlamentu poukazuje i na stále živý antisemitismus v polské společnosti, který se projevil nedávným útokem na hlavního polského rabína Michaela Schudricha, či na nenávistné poznámky členů Giertychovy Ligy polských rodin vůči pochodu gayů a lesbiček, který se před dvěma týdny konal ve Varšavě.
Právě mládežnickou organizaci ligy, Všepolskou mládež, ochránci lidských práv označují za fašistickou organizaci a její členové nejčastěji napadají pochody a organizace homosexuálů.
Evropský parlament vyzval k prošetření, zda v Polsku „nenarůstá klima intolerance, rasismus, xenofobie a homofobie“.
Polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz rezoluci odmítl s tím, že takové klima v Polsku není. Proti Giertychovým rozhodnutím například protestují tisíce studentů i učitelů a liberální opozice.
Radio Tok FM ale včera přineslo například příběh dvojice Poláků Eugeniusza Temkina a jeho syna Aleksandra, kteří se hlásí k polské národnosti a ke katolicismu, ale fašistické bojůvky je neustále pronásledují s protižidovskými hesly. „Nápis vedle dveří bytu „Jude ven“ je jednou z těch nejpříjemnějších šikan, s níž se setkávají,“ uvádí reportáž, která popisuje, jak oba muži musí občas utíkat. „Musím občas zavřít uši a neposlouchat, co na mě křičí lidé z okolních bloků,“ říká Eugeniusz, který už napsal i dopis premiéru Marcinkiewiczovi.
Úřady podle obou pronásledovaných mužů zavírají oči, prokuratura tvrdí, že nebyl spáchán žádný trestný čin. Pomoci odmítl i kněz z kostela, kam oba chodí, protože je pronásledují spolufarníci.
Poláci mají se vztahem k menšinám dlouhodobě problém. Nynější prezident Lech Kaczy#241#ski, když byl ještě primátorem Varšavy, zakázal pochody tolerance homosexuálů v hlavním městě. Až po dlouhé debatě historiků bývalý prezident Aleksander Kwa¶niewski připustil, že proslulý masakr Židů v Jedwabném v roce 1941 spáchali Poláci, nikoli nacisté, jak dosud tvrdila polská historiografie.
O latentním polském antisemitismu se velmi hovořilo před rokem v době 60. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Při vzpomínkových aktech bylo tehdy na ulicích městečka slyšet otevřené antisemitské poznámky. Opravená osvětimská synagóga, nyní duchovní centrum, zeje po většinu roku prázdnotou.
Průzkum agentury CBOS z loňského ledna ukázal, že Židé jsou pro Poláky pátou nejméně oblíbenou národností.
Autor: Martin Ehl
