22.06.2006
Bush ze summitu vzkázal, že starosti Evropanů o Guantánamo chápe. „Sám bych Guantánamo rád zrušil,“ prohlásil po schůzce.
Schůzka amerického prezidenta George W. Bushe s lídry Evropské unie měla být důkazem, že Evropa a USA již překonaly spory o válku v Iráku a že je pojí nerozborné spojenectví. Účastníkům se ale včera ve Vídni podařilo vyvolat tento dojem jen částečně. Nad palácem habsburských císařů Hofburg, kde se summit EU-USA konal, se totiž vznášel stín rozporů o způsob, jakým Američané vedou boj proti terorismu, i nerovnoprávného zacházení s občany unie ve věci víz do USA.
Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, který nyní unii předsedá, a šéf Evropské komise José Barroso slibovali před summitem, že budou Bushe důrazně žádat o zrušení věznice pro podezřelé teroristy na Guantánamu. Se stejným požadavkem vyšly do ulic i stovky demonstrantů, kteří pod dohledem policistů obkroužili palác s transparenty.
Bush ze summitu vzkázal, že starosti Evropanů chápe. Sám bych Guantánamo rád zrušil, prohlásil po schůzce. Ale mezi těmi lidmi jsou chladnokrevní vrazi. Pokud se ocitnou na ulici, někoho zabijí, dodal. Podle Bushe je nyní třeba počkat na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Ten má do konce měsíce zvážit, zda vojenské tribunály se zajatci jsou legální.
Do závěrečného prohlášení se ale Guantánamo výslovně nedostalo. Deklarace se omezila jen na prohlášení, že společné tažení proti terorismu musí plně respektovat mezinárodní právo.
Žádné vízové závazky
Evropská komise ale už před schůzkou oznámila, že v červenci vyhodnotí dosavadní jednání o vízech, a že by pak mohla navrhnout odvetná opatření. Víza do Evropy by pak mohli potřebovat například američtí diplomaté a vojáci.
Bush, Barroso a Schüssel ovšem upozorňovali hlavně na pozitivní výsledky vzájemného spojenectví, jakým je společný postup vůči Íránu. Země evropské trojky (Británie, Francie a Německo) navrhly před časem Íránu balíček nabídek hospodářské spolupráce, které ho mají přimět k zastavení jeho jaderného programu. K evropské nabídce se před časem připojily i USA.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád včera řekl, že na návrh odpoví do 22. srpna, což ale Bush označil za hrozivě dlouhou dobu. Zároveň zdůraznil, že USA začnou s Íránem jednat, jen až ověřitelně zastaví obohacování uranu.
Částečně ve stínu zahraniční politiky zůstaly dohody o ekonomické spolupráci. EU a USA se mimo jiné zavázaly, že budou společně hledat nové zdroje dodávek energie a jednat se stávajícími dodavateli, hlavně Ruskem.
Vídeň Bushe nevítala
Související články:
Bush: S Íránem budeme jednat, až zastaví obohacování uranu
Autor: Radek Honzák
