19.06.2006
Účastníci summitu EU odsouhlasili řadu konkrétních projektů a cílů na následující tři roky. Je mezi nimi i návrh, který má výrazně posílit roli parlamentů členských zemí v rozhodování unie.
Evropská unie pojede v dalších letech po dvou kolejích. První z nich ji má přivést k reformě založené na nějaké formě ústavy. Nikdo ze státníků, kteří se na tom během summitu v Bruselu na konci minulého týdne dohodli, sice neví, kudy tato cesta povede a kde skončí, ale za to k ní mají jízdní řád. Na druhé koleji se unie chce soustředit na řadu konkrétních projektů, které mají dokázat její užitečnost pro občany. Účastníci summitu odsouhlasili řadu konkrétních projektů a cílů na následující tři roky.
Je mezi nimi i návrh, který má výrazně posílit roli parlamentů členských zemí v rozhodování unie. Někteří pozorovatelé hovoří dokonce o demokratické revoluci v EU. Vůdci členských států v závěrech summitu vyzvali Evropskou komisi, aby poskytovala všechny nové legislativní návrhy a konzultační dokumenty přímo parlamentům členských států, a vybídla je tak k reakci. Komisi také žádají, aby připomínky národních parlamentů důkladně zvážila.
Větší roli národním parlamentům měla dát i evropská ústava, jejíž původní text odvrhli voliči ve Francii a Nizozemsku. Podle ní by komise měla přepracovat nebo stáhnout jakýkoli legislativní návrh, který by podle nejméně třetiny parlamentů nespadal do kompetencí Bruselu.
Nynější návrh tak daleko nejde, přesto se jedná o důležitý krok. Unie se dlouho uklidňovala tím, že stačí přímo volený Evropský parlament. Už dlouho je ale každému jasné, že to není pravda, říká analytik a zakladatel bruselského Centra pro studium evropské politiky Peter Ludlow. Jakou přesně roli bude hrát i český parlament v unijním rozhodování, by se mělo ukázat v následujících měsících.
Klaus: Méně je více
Prezident Václav Klaus, který vedl českou delegaci místo odstupujícího premiéra Jiřího Paroubka, ve svém vystoupení označil snahu unie soustředit se na konkrétní projekty za rozumné. Odmítl ale dlouhý seznam těchto cílů. Více projektů znamená více politiky a méně autonomního chování a jednání občanů, řekl.
Část zemí na summitu ustoupila ze svého požadavku, aby unie své další rozšiřování hodnotila z hlediska takzvané absorpční kapacity, tedy schopnosti vstřebat další nováčky. Francie, Německo a Rakousko navrhovaly, aby přihlášky všech kandidátů podléhaly i tomuto novému kritériu. Nakonec se EU usnesla jen na tom, že na vlastní připravenost na rozšíření bude brát větší ohled.
Vyhrála Merkelová
Bude to brutální boj, možná dáme vítězný gól až v 91. minutě. Ale vyhrajeme, řekla ve čtvrtek novinářům s odkazem na středeční fotbalový zápas mezi Německem a Polskem, který Němci vyhráli gólem v nastaveném čase. Podle pozorovatelů má Merkelová na sebevědomí právo. Ústavu ratifikovalo 15 zemí, další je na cestě. Ty prosadí, aby se stala základem jakékoli dohody, říká Ludlow.
Sedm zemí, včetně Česka, které ratifikaci ústavy odložily, nebude unie k jejímu přijetí tlačit. S nadějí se očekává, že tento proces bude dokončen, píše se jen v závěrečném usnesení.
Na čem se dohodl summit EU
Související články:
Summit EU: Absorpce EU by měla být dalším kritériem rozšiřování
Summit EU: Potvrzen vstup Slovinska do eurozóny v roce 2007
Evropští lídři schválili mechanismus pomoci Palestincům
Autor: Radek Honzák
