05.06.2006
Haider se hodlá obrátit na Ústavní soud poté, co mu korutanská volební komise zamítla veřejné hlasování o dvojjazyčných označeních obcí se slovinskou menšinou.
Jörg Haider, korutanský hejtman a faktický vůdce rakouské pravicové strany Hnutí za budoucnost Rakouska (BZÖ), zjevně ví něco o tom, jak se měří dvojím metrem.
Hodlá se obrátit na Ústavní soud poté, co mu korutanská volební komise zamítla veřejné hlasování o dvojjazyčných označeních obcí se slovinskou menšinou. Podle komise tato otázka spadá pod kompetenci ústřední vlády.
Na Haiderově kroku by nebylo nic překvapivého, nebýt toho, že on sám nerespektuje rozhodnutí téhož soudu, který nařídil rozmístění dvojjazyčných cedulí s názvy německo-slovinských obcí.
Spory o postavení slovinské menšiny v Korutanech sahají do druhé světové války, kdy Slovinci byli vystaveni silné germanizaci. Tisíce jich byly násilně vystěhovány a mnozí skončili v nacistických táborech. Řada Slovinců se na druhé straně přidala k jugoslávským partyzánům, kteří v Korutanech prováděli rozsáhlé sabotážní akce.
Jejich velitel Tito se dokonce pokusil na konci války obsadit část Korutan a jen včasný zákrok britské armády mu v tom zabránil. To vše samozřejmě vedlo ke značnému rozkmotření obou národností a k zesílení šovinistické nálady německy mluvících Korutanců.
Ve státní smlouvě v roce 1955, kterou Rakousko znovu nabylo suverenitu, se však vláda zavázala poskytnout chorvatské a slovinské menšině v Burgenlandu a Korutanech rozsáhlé zrovnoprávnění, například dvojjazyčné školství nebo soudnictví.
V roce 1972 parlament rozhodl, že ve více než dvou set obcích s nejméně dvacetiprocentní slovinskou menšinou mají být zavedena označení v obou jazycích. Rozmísťování tabulí bylo ale pozastaveno po bouřlivých protestech krajně nacionalistického Heimatdienstu. Nakonec bylo vztyčeno jen asi 70 cedulí.
Po dlouhých peripetiích potvrdil v roce 2000 Ústavní soud platnost původního rozhodnutí zákonodárců. Tento výrok označil Haider za masopustní frašku a odmítl se mu podrobit. Po mnoha marných pokusech o kompromisní řešení přišel před rokem kancléř Wolfgang Schüssel s návrhem postavit devadesát dalších označení v obcích s patnáctiprocentní slovinskou menšinou.
Teď má vláda rozhodnout, zda vydá nařízení na základě Schüsselova návrhu. Haider, někdejší vůdce ultrapravicové Strany svobodných, však vyhrožuje, že svým ministrům z nařídí hlasovat proti, čímž by vyvolal vládní krizi a možná i rozbití koalice.
Pro mnohé pozorovatele jde o zoufalý Haiderův pokus posílit svou klesající popularitu a zvýšit šance BZÖ, že se v podzimních volbách přece jen protlačí do parlamentu. Průzkumy veřejného mínění této straně zatím příliš valné šance nedávají.
Související články:
Haiderův muž Westenthaler a jeho strana čekají na šanci
Autor: Jan Krčmár
