30.05.2006
Byl tak učiněn další stěžejní krok k přijetí tohoto zákona, jednoho z nejspornějších v dějinách EU, který se stal symbolem obtíží unie po jejím rozšíření v květnu 2004.
Ministři hospodářství členských zemí EU se po mnoha hodinách jednání shodli na znění směrnice, která usnadní pohyb služeb v prostoru vnitřního trhu unie. Byl tak učiněn další stěžejní krok k přijetí tohoto zákona, jednoho z nejspornějších v dějinách EU, který se stal symbolem obtíží unie po jejím rozšíření v květnu 2004.
Předsedající Rakousko předložilo během dne postupně tři upravené kompromisní návrhy; s posledním z nich nakonec ministři souhlasili, ačkoli mnozí se skřípěním zubů. Převládlo vědomí, že tato remíza je zřejmě nejlepší možná a že nic výhodnějšího nemůže už ani jedna strana rozumně očekávat.
Povedlo se dosáhnout maxima, také díky dlouhodobému rozhodnému postoji České republiky, řekl ČTK náměstek průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Usoudil, že pokračovat v jednání by znamenalo výsledný kompromis zhoršovat. A upozornil, že skupina převážně nových členských států, v níž hrála ČR aktivní roli, prosadila do směrnice záruky, s jakými návrh po zásahu Evropského parlamentu nepočítal.
Podle Evropské komise tvoří služby asi 70 procent bohatství zemí EU, na přeshraničním obchodu se však podílejí jen 20 procenty. Je zde tedy značný potenciál, jehož uvolnění může výrazně podnítit hospodářský růst a vytvořit pracovní místa. Nové členské země liberalizaci rozhodně podporují, řada starých se jí však brání v obavě, že přivede laciné poskytovatele služeb z východu.
Tento rozpor se táhl jako červená nit dějinami směrnice, kterou přitom EK navrhla v roce 2004 jednomyslně. Evropský parlament z ní vyškrtl zásadu země původu, která znamenala, že by se poskytování služby řídilo právem země, kde má poskytovatel sídlo. Nové členské země, podporované Nizozemskem, Lucemburskem, Británií a Irskem, prosazovaly proto jako kompenzaci režim, který bude přesto pro výkon služeb přes hranice co nejpříznivější.
Dnešní debata se nakonec soustředila na pár paragrafů, z nichž nejdůležitějším se stala povinnost států hlásit Evropské komisi, kterými jejich vnitřními předpisy lze poskytování služeb omezovat, a umožnit jí tuto legislativu vyhodnocovat z hlediska pravidel vnitřního trhu.
Vlády budou muset zdůvodňovat, proč tyto předpisy mají, notifikovat je komisi, která je bude analyzovat, řekl Tlapa, který toto úplně nové ustanovení považuje za kompenzaci za zrušenou zásadu země původu.
Za úspěch označil také lepší definice služeb, které jsou vyloučeny z dosahu směrnice, a těch, na které se vztahuje. Povedlo se zachovat zásadu, že pokud úřad ve lhůtě neodpoví na žádost povolit poskytování nějaké služby subjektem z jiné země, bude považováno automaticky za povolené – pokud půjde o službu, na niž se směrnice vztahuje.
Volný pohyb služeb je jednou ze čtyř základních svobod EU, jeho aplikace však naráží na značné překážky kladené členskými zeměmi. Právě ty má směrnice odstranit nebo snížit. Počítá také s tím, že každý stát EU zřídí jediné místo, kde bude možné rychle vyřídit všechny formality související s poskytováním služeb, od stavebních prací po překladatelskou činnost.
Podle studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo průmyslu, podnítí aplikace směrnice v ČR krátkodobě hospodářský růst o 0,7 až 1,6 procenta, vyvolá vznik 18.700 pracovních míst a nárůst exportu v hodnotě 12,5 miliardy korun, uvedl Tlapa.
Nyní musí směrnici schválit ještě ve druhém čtení Evropský parlament. V platnost vstoupí zřejmě od příštího roku. Součástí dnešního kompromisu je, že vlády budou mít tři roky na její převedení do národního práva.
Související články:
Česko rezignovalo na prosazení silnější liberalizace služeb
Členské státy EU se pokusí dohodnout na směrnici o liberalizaci služeb
Autor: čtk
