29.05.2006
Asociační dohoda mezi Černou Horou a Evropskou unií by mohla být uzavřena do konce letošního roku. Shodli se na tom po vzájemném jednání černohorský premiér Milo Djukanović a eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn.
Asociační dohoda mezi Černou Horou a Evropskou unií by mohla být uzavřena do konce letošního roku. Shodli se na tom po vzájemném jednání černohorský premiér Milo Djukanović a eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn. Ten ovšem zároveň Černou Horu varoval, že bude muset posílit státní správu a justici. Rehn také potvrdil, že Evropská unie považuje referendum, které rozhodlo o samostatnosti Černé Hory, za legitimní.
Referendum, které rozhodlo o samostatnosti Černé Hory, by vzhledem ke svému průběhu mělo být považováno za legitimní, prohlásil Rehn. „Černá Hora má konkrétní evropskou perspektivu, stejně jako ostatní země západního Balkánu,“ dodal komisař. Současně vyzval černohohorskou vládu k obezřetnosti, jak v jednání se Srbskem, tak v souvislosti s Evropskou unií.
EU začátkem května zmrazila jednání o asociační dohodě ještě se Srbskem a Černou Horou, které začalo loni na podzim. Bělehrad nesplnil požadavek, aby zadržel bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče a vydal ho Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Unie tak nyní zahájí oddělená jednání s Černou Horou. Se Srbskem začne jednat, až Bělehrad zadrží Mladiče. Rehn také vyzval Bělehrad a Podgoricu, aby po „sametovém rozvodu“ začaly bezodkladně jednat o detailech rozdělení státu.
Při první cestě do zahraničí po referendu se Djukanović v Bruselu sejde i s vysokým představitelem EU pro zahraniční politiku Javierem Solanou a s belgickým ministrem zahraničí Karlem De Guchtem, který nyní předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Předběžné oficiální výsledky hlasování z 21. května ukázaly, že samostatnost Černé Hory podpořilo 55,5 procenta hlasujících, tedy o půl procenta či 2090 hlasů více, než bylo třeba. Černohorská opozice, která je pro stát se Srbskem, výsledek zatím neuznává.
EU hrála ve vztazích mezi Srbskem a Černou Horou v posledních letech rozhodující úlohu a byla dlouho proti rozdělení tohoto zbytku Jugoslávie. Obávala se vzniku dalšího ministátu, který by se mohl stát vzorem pro separatistické tendence v srbské části Bosny a Hercegoviny nebo ve Vojvodině, oblasti Srbska s početnou maďarskou menšinou. EU také prosadila podmínku, že nezávislosti musí podpořit 55 procent hlasujících.
Autor: rai-ihned, čtk
