26.05.2006
Penzijní reforma je plod, který v řadě evropských zemí už dávno dozrál, jenže pro vládní garnitury je pořád moc hořký, než aby se do něj zakously. Ani Britům se do toho delší dobu nechtělo.
Penzijní reforma je plod, který v řadě evropských zemí už dávno dozrál, jenže pro vládní garnitury je pořád moc hořký, než aby se do něj zakously. Ani Britům se do toho delší dobu nechtělo. Včera však kabinet Tonyho Blaira představil návrh změn, které by mohly být nejzásadnější za posledních šedesát let.
Jde nám o to, abychom zajistili nejen tuto generaci, ale i ty, které teprve přijdou, prohlásil premiér.
Jeho plán má zajistit vyšší základ státních důchodů a současně přimět zaměstnance, aby více střádali do soukromých fondů. Úspory si přitom budou vybírat později než dosud.
Věk odchodu do důchodu, tedy nárok na státní penzi, se má pro muže i ženy sjednotit a z nynějších 65 let, respektive 60 let, by se – přes protesty odborářů – měl postupně posunout na 68 let. První posun, o dvanáct měsíců, má nastat v roce 2024, další postupně v následujících dvou dekádách.
Požadovaná odpracovaná doba se zkrátí na 30 let, a to i pro ženy, u nichž byl dosud tento limit o devět let delší a které byly dosavadní systémem bity, i vzhledem k letem, jež strávily péčí o děti.
Kromě celkového stárnutí populace a nízké porodnosti také britský penzijní systém trpí tím, že lidé v produktivním věku nemyslí dost na to, aby se na stáří zabezpečili.
Odhaduje se, že až 15 miliónů Britů, kteří dnes pracují, si neukládá stranou měsíčně ani libru. Alespoň ne do penzijních fondů, ať už zřizovaných zaměstnavatelem nebo vedených na vlastní jméno.
Celkově tak v pomyslném balíku penzijních úspor chybí 57 miliard liber. Pokud by se nezaplnil, mnohé důchodce by za pár desetiletí čekaly jen velmi hubené příspěvky od státu.
Blairova vláda proto navrhuje, aby zhruba od roku 2012 byli do nového spořícího systému automaticky zařazováni všichni zaměstnanci, kteří nemají podobnou pojistku u svých firem. Sami si mají přispívat čtyřmi procenty mzdy, další tři procenta z platu přidají zaměstnavatelé a jedno procento vláda – formou daňových úlev.
Pokud by někdo z klientů považoval tuto síť za nevýhodnou, může se z ní nechat vyškrtnout. Firmy, které zaměstnávají méně než pět lidí nebo kde už takto štědrý systém funguje, nebudou nuceny zapojit se do nového.
Britské firmy v posledních letech opouštěly tradiční, velkorysé důchodové programy a nabízely zaměstnancům podmínky penzijního pojištění, jež pro ně představovaly větší investiční rizika. Ovšem už nyní se ozývají zvláště menší společnosti, že vládní návrh pro ně bude znamenat neúnosnou finanční zátěž.
Skupiny obhajující práva důchodců naopak uvítaly čtvrtý základní bod Blairovy reformy: po příštích volbách by se růst penzí měl opět vázat na příjmy, a ne na inflaci. Obnovila by se tak praxe, jež je pro důchodce výhodnější a kterou počátkem 80. let zrušila premiérka Margaret Thatcherová.
Právě v tomto bodě se Tony Blair střetl se svým předpokládaným nástupcem, ministrem financí Gordonem Brownem, který se obával nákladů spojených s vazbou penzí na příjmy. Díky nedávné kompromisní dohodě však Brown nebude mimo jiné muset v nejbližších letech výrazně zvedat daně.
Nový plán není bez rizik a řady neznámých. I opozice ale dala najevo, že ho považuje za slušný základ k debatě.
Penzijní reformy v dalších zemích EU:
BELGIE – Vláda i přes protesty a stávky schválila zvýšení věku pro odchod do předčasného důchodu z 58 na 60 let, ovšem až od roku 2008. Doba pro přiznání plné penze by se měla zvýšit z 38 na 40 odpracovaných let.
ČR – O reformě důchodového systému, k níž vyzývá každoročně ve svých hodnoceních mimo jiné EU, se řadu let stále jen diskutuje. Důchodový věk se od roku 1996 každoročně zvyšuje o dva měsíce u mužů a čtyři měsíce u žen tak, aby po roce 2012 byl u mužů 63 let a u žen podle počtu dětí 59 až 63 let.
FRANCIE – Penzijní reforma z roku 2003 zvýšila pro státní zaměstnance dobu přispívání do systému ze 37,5 na 40 let, což je úroveň pracovníků v soukromém sektoru. Do roku 2020 by se měla doba přispívání na plnou penzi zvýšit na 42 let.
IRSKO – Díky relativně mladé a rychle rostoucí populaci není pro Irsko penzijní reforma tolik aktuální. V roce 2000 vláda rozhodla dávat stranou procento hrubého národního produktu ročně na budoucí státní důchody. Ke stejnému účelu má sloužit i výnos z privatizace státního telekomunikačního operátora Eircom.
ITÁLIE – Podle vládního návrhu z roku 2004 by se měl od roku 2008 zvýšit věk odchodu do důchodu na 60 let nebo na 40 odpracovaných let (nyní je to minimálně věk 57, má-li dotyčný odpracováno 35 let). Nová vláda však hodlá tento návrh změnit.
KYPR – Důchodový věk byl letos zvýšen pro státní zaměstnance ze 60 na 63. Nyní se zvažuje zvýšení důchodového věku i pro zbytek populace ze 63 na 65 od roku 2011.
MAĎARSKO – Parlament schválil reformu penzijního systému v roce 1997 s účinností od 1. ledna 1998. Nová úprava zavedla do průběžného systému financování povinné penzijní připojištění prostřednictvím soukromých penzijních fondů.
NĚMECKO – Podle koaliční smlouvy, která byla podepsána loni v listopadu, se postupně zvýší věk pro odchod do důchodu ze 65 na 67 let v období 2012 až 2035.
POLSKO – Provedlo zásadní reformu penzijního systému v roce 1999, kdy přestalo být důchodové pojištění zahrnuto do státních příjmů a důchody vypláceny přes státní rozpočet. Podle nového systému důchod tvoří platby od Podniku sociálního pojištění (ZUS), který důchodové pojištění vybírá, platby z některého z penzijních fondů a eventuálně platby od finanční společnosti, u níž se pracovník může, ale nemusí připojistit.
PORTUGALSKO – Vláda loni zvýšila věk pro odchod do důchodu pro státní zaměstnance ze 60 na 65 let, což vyvolalo masové protesty. Nyní vláda zvažuje též reformu penzí v soukromém sektoru.
RAKOUSKO – Penzijní reforma, schválená v roce 2003, vedla k první generální stávce v zemi od konce druhé světové války. Klíčovými body bylo postupné zrušení státem vyplácených předčasných důchodů a změna období pro výpočet výšky penze. Doba pro výpočet důchodu se zvýší na 45 let. Zvýší se i věk pro odchod do důchodu tak, že v říjnu 2009 bude u mužů činit 65 let a u žen 60 let.
SLOVENSKO – Od roku 2004 závisí výše důchodů na počtu odpracovaných let a příspěvků odvedených do systému důchodového pojištění; stejný zákon stanovil postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu na 62 let pro muže i ženy. Druhá část reformy zavedla od roku 2005 spoření do penzijních fondů, do nichž mají lidé odvádět devět procent z hrubé mzdy; stejnou sumu platí i na průběžné financování penzí. Toto spoření je povinné pro ty, jimž vznikla účast na důchodovém pojištění po 1. lednu 2005.
SLOVINSKO – V roce 2000 začalo postupně zvyšovat věk pro odchod do důchodu a zavádět soukromé důchodové spoření. Podle vlády ale bude nutná další reforma mezi léty 2010 až 2012.
Autor: Jaroslav Beránek
