21.04.2006
Poprvé od roku 1989 má vládní strana v Maďarsku reálnou naději, že obhájí svoji pozici. Ve druhém kole parlamentních voleb má podle průzkumů šanci získat více hlasů vládní koalice socialistů a liberálů
Poprvé od roku 1989 má vládní strana v Maďarsku reálnou naději, že obhájí svoji pozici. Ve druhém kole parlamentních voleb má podle průzkumů šanci získat více hlasů vládní koalice socialistů a liberálů, která se už po prvním kole před dvěma týdny dohodla na spolupráci.
Podle průzkumu agentury Median z minulého víkendu mají obě strany šanci získat dohromady až 208 z 386 parlamentních křesel. V druhém kole se rozhoduje v jednomandátových obvodech, zatímco v prvním kole se hlasovalo především pro stranické kandidátky.
Úspěchu středolevé koalice přeje i krize pravice, která se naopak nebyla schopna na spolupráci mezi dvěma koly dohodnout. Do parlamentu se totiž dostal jak Fidesz, hlavní opoziční síla konzervativně národního ražení s populistickým ekonomickým programem, tak malé liberální Maďarské demokratické fórum. To se však odmítlo s Fideszem automaticky spojit a dohodnout.
Vůdce Fideszu a kdysi nejmladší předseda vlády v Evropě Viktor Orbán dokonce oficiálně odstoupil z kandidatury na premiéra, což mnozí pozorovatelé vykládají jako snahu vyvléci se z odpovědnosti za druhou volební prohru v řadě.
Kritika se na něho snesla i z řad Fideszu. „Ve straně jsou tací, kteří chtějí v případě prohry uvažovat o jeho nahrazení,“ řekl listu Magyar Hírlap europoslanec Fideszu György Schöpflin.
Orbán svým ostrým vystupováním vně i dovnitř strany ale zabránil tomu, aby maďarské pravici vyrostl nový schopný vůdce. Orbánovi se především vyčítá, že svojí urputnou snahou o sjednocení pravice pod svá křídla odpudil ostatní strany, především demokratické fórum, jehož předsedkyně Ibolya Dávidová odmítla i návrh na premiérskou kandidaturu za obě strany.
Socialistům se naopak vyplatila sázka na mladého levicového milionáře, někdejšího funkcionáře komunistické mládeže a nyní premiéra Ference Gyurcsányho, který s Orbánem svedl v kampani ostrý osobní souboj.
Hlavními tématy byla především ekonomická situace. Maďarsko má od Evropské unie lhůtu do září letošního roku na předložení plánu, jak omezit státní výdaje, které prohlubují rozpočtový deficit čtvrtý rok v řadě na rekordních osm procent HDP. Schodek ohrožuje zavedení eura a ratingové agentury by mohly snížit hodnocení Maďarska. Navíc, maďarský forint už delší dobu klesá.
Socialisté i Fidezs se v kampani předháněli v populistických slibech, ale domácí i zahraniční podnikatelé se s většími obavami dívají na případné vítězství Fidezsu než socialistů. Ti s největší pravděpodobností v případě vítězství jako první krok k uklidnění investorů zvýší DPH z 15 na 20 procent.
Čekají se i další reformy jako například změna systému sociálních dávek či omezení nákladů na státní správu.
Maďarsko už přitom nyní ohrožuje rostoucí nezájem zahraničních investorů.
„Zahraniční firmy, a nejen ony, chtějí především daňovou reformu a zkrácení byrokratických procedur, čili reformu státní správy,“ řekl David Clanchy z budapešťské kanceláře poradenské firmy Ernst & Young. „Byznys chce vidět reformy, ať je udělá kdokoli.“
Autor: Martin Ehl
