Evropští poslanci dělí koláč

14.04.2006

Proces schvalování finanční perspektivy na budoucí období 2007-2013 byl značně náročný a celkový výsledek se podstatně liší od původního návrhu Komise z roku 2004

Dalším kolbištěm, na kterém se v poslední době střetly zájmy jednotlivých členských států Evropské unie a které ukázalo tvrdost vyjednávání uvnitř Společenství, byl proces určování a schvalování stropů příjmů a výdajů EU na léta 2007-2013, o kterém jednal Evropský parlament minulý týden. Česká republika (zčásti svým přičiněním, zčásti zásluhou jiných) vyšla z těchto složitých jednání s pozitivní perspektivou „čistého“ příjemce téměř dvaceti dvou a půl miliardy eur v průběhu uvedeného sedmiletého období.

FINANČNÍ PERSPEKTIVA Evropské unie (jak se oficiálně finanční plán nazývá) vymezuje limity výdajů Společenství a je zajištěna prostřednictvím tzv. Meziinstitucionální dohody z roku 1999 mezi Evropskou radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Díky nepřijetí evropské ústavní smlouvy má finanční perspektiva nadále podobu „jen“ právně nezávazného rámce (nepatří do primární legislativy Evropských společenství), představuje však důležitý finanční nástroj a jeho hlavní zásadou je vyrovnanost.

V historickém kontextu je nynější finanční perspektiva pro roky 2007-2013 čtvrtou v pořadí. Za prvý finanční plán je považován tzv. Delorsův balíček I. na roky 1988-1992, který byl zaměřen především na reformu společné zemědělské politiky; Delorsův balíček II. (finanční perspektiva na období 1993-1999) již stanovil limit komunitárního rozpočtu. Nynější finanční pravidla na léta 2000-2006 předložila Evropská komise v roce 1997 a ta byla schválena na berlínském summitu Evropské rady v roce 1999. Jsou charakterizována rozšířením financování zemědělství o politiku rozvoje venkova a novými programy: SAPARD a ISPA.

PROCES SCHVALOVÁNÍ finanční perspektivy na budoucí období 2007-2013 byl značně náročný a celkový výsledek se podstatně liší od původního návrhu Komise z roku 2004, ve kterém příjmy a výdaje dosahovaly výše 1,24 % hrubého národního důchodu (HND). V červenci 2005 skončilo krachem zasedání Evropské rady v Bruselu. Příčinou neúspěchu nebyla jen otázka výše finančních prostředků, ale zejména spor mezi odstraněním britského rabatu a reformou společné zemědělské politiky. Britský rabat vznikl v roce 1984 a znamená kompenzaci, kterou Velká Británie dostává zpět ze svého příspěvku do rozpočtu Evropské unie.

LUCEMBURSKÉ PŘEDSEDNICTVÍ (leden až červen 2005) mělo za výsledek návrh podílu výdajů finanční perspektivy na HND ve výši 1,06 %. V průběhu počátečního období svého předsednictví (červenec-prosinec 2005) však vyvolala Velká Británie nová expertní jednání se všemi členskými státy o finanční perspektivě EU na léta 2007-2013. Předmětem bylo zvýšení prostředků na posílení konkurenceschopnosti EU, posílení reformy společné zemědělské politiky přesunem prostředků z přímých plateb do podpory venkovského rozvoje a problematika globalizačního vyrovnávacího fondu.

V prosinci 2005 pak Velká Británie předložila návrh, který počítal s celkovými rozpočtovými prostředky ve výši 847 miliard eur, tzn. pouze 1,03 % HND. V důsledku toho by nové členské státy EU dostaly o 14 miliard eur méně na politiku soudržnosti (oproti lucemburskému návrhu), konkrétně Česká republika přibližně o 2 miliardy eur méně.

Většina členských států Unie však britskou variantu finanční perspektivy odmítla: Francie a Polsko téměř okamžitě, Česká republika, Slovensko a Slovinsko následně. Další jednání Evropské rady skončila přijetím kompromisu, který znamená, že EU bude v budoucí finanční perspektivě hospodařit s celkovými výdaji ve výši 862,4 miliard eur (v cenách roku 2004, zhruba 25 bilionů korun), což představuje 1,05 % HND EU.

Podstatná část navýšení bude směřovat ve prospěch nových členských států. Zejména na podporu chudých regionů a do zemědělství, což znamená více prostředků na strukturální a kohezní politiku. V tomto směru jde o průlomovou záležitost, kdy počínaje rokem 2008 objem výdajů na strukturální a kohezní politiku poprvé převýší objem výdajů na zemědělské účely.

SOUČÁSTÍ FINANČNÍCH PRAVIDEL zůstal globalizační přizpůsobovací fond, ze kterého se budou poskytovat finanční prostředky na rekvalifikace a pomoc při hledání práce lidem, kteří při krachu konkurence neschopných podniků přišli o zaměstnání. Jeho roční rozpočet by měl dosahovat 500 milionů eur. Další novinkou je možnost hradit daň z přidané hodnoty obsaženou v projektech financovaných ze strukturálních fondů, což může být zejména pozitivem pro neplátce DPH (např. obce či malé neziskové organizace), a změna požadované míry spolufinancování z národních veřejných zdrojů, kdy oproti původním návrhům Evropské komise došlo ke snížení na 15 % u strukturálních fondů a rovněž 15 % u kohezního fondu.

Z POHLEDU ČESKÉ REPUBLIKY se otevírá prostor pro zlepšení pozice „čistého“ příjemce. Strop příjmů na strukturální a kohezní politiku pro Českou republiku je stanoven na 3,4293 % hrubého domácího produktu (HDP) oproti 3,315 % HDP původně navržených Velkou Británií. Vezmeme-li v úvahu mírný hospodářský růst, pak absolutní částka se může pohybovat ve výši přibližně 22,5 mld. eur za celé sedmileté období, z toho 1/3 z Fondu soudržnosti a 2/3 ze strukturálních fondů (Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond). Podle předběžných kalkulací by tak naše průměrná čistá pozice, tedy rozdíl mezi příspěvky a odvody do společného rozpočtu, měla dosáhnout 3,2 mld. eur v průměru za rok. Konečná částka je však nejistá a závisí na schopnosti českých subjektů předložit dostatečný počet kvalitních projektů a spolufinancovat je.

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu minulý týden došlo k dohodě s Evropskou radou a Evropskou komisí. Důsledkem bylo navýšení rozpočtu EU o čtyři miliardy eur. Z toho 2,1 miliardy připadne na podporu konkurenceschopnosti, na strukturální fondy připadne o 300 milionů eur víc. Hlasování parlamentu o konečné verzi rozpočtu proběhne na květnovém zasedání. Problematika evropských financí je však natolik složitá, že se již nyní počítá s její komplexní revizí v letech 2008-2009.

Ivana Rostková, Jan Široký
Ekonomická fakulta, VŠB-TU Ostrava

Zdroj: www.vlada.cz

Autor: Jan Široký, Ivana Rostková

Sdílet tento příspěvek