20.03.2006
Hospodářská komora lobbuje za zájmy svých členů a snaží se mít vliv na přijímané směrnice Evropské unie. Neobejde se však bez podpory podnikatelů.
Vstupem do EU jsme převzali evropskou legislativu, aneb – jak se říká v bruselském slangu – acquis communautaire. Tím ale přizpůsobování se evropským právním normám zdaleka neskončilo.
Přijímání nových směrnic, novelizace stávajících, přijímání rozhodnutí, doporučení, rozsudků Evropského soudního dvora je nekončící proces, který ovlivňuje podstatnou část hospodářského a společenského života každého členského státu. Vždyť s výjimkou přímých daní, sociálního pojištění, trestního, občanského a rodinného práva jsou v kompetenci EU dnes prakticky všechny hlavní oblasti regulující podmínky podnikání.
V nich jsou v přípravě nebo v procesu projednávání desítky legislativních návrhů. Nejsou to pro nás odtažité nebo nám vzdálené otázky. To, co je dnes na stole bruselských úředníků a legislativců, bude v rozmezí jednoho až dvou let přijato jako přímo účinný právní předpis nebo promítnuto v národních zákonech a normách. Kdo tedy dnes nesleduje a neovlivňuje to, co se v Bruselu projednává, odsuzuje se k pasívnímu přijímání toho, co nám unie přinese.
Dřívější víceméně monopolní postavení úředníků se podařilo v posledních letech výrazně demokratizovat. Dnes již je do rozhodovacího procesu zapojen Evropský parlament.
Každý návrh směrnice vzniká za součinnosti tzv. stakeholders – zainteresovaných stran. Velmi využívanou formou prosazování jejich zájmů je lobbing, který má v Bruselu zcela legitimní postavení. Podle odhadů v této centrále EU působí kolem 16 tisíc profesionálních lobbistů, zastupujících podnikatelské svazy, ale i jednotlivé firmy, odbory, spotřebitele, ochránce životního prostředí, regiony, národnostní menšiny atd.
Pokud se ale nenaučíme lobbovat, budeme pouze svědky toho, jak zákony vznikající bez naší účasti ovlivňují náš život, a nezbude nám nic jiného než nadávat, co to zase v tom Bruselu vymysleli.
Lobbovat v Bruselu je velmi drahá záležitost a mohou si to dovolit jen silné organizace a firmy. Z Česka zatím mají v Bruselu své zástupce ČEZ, některé kraje, společné zastoupení (CEBRE) zde mají Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy a konfederace zaměstnavatelů. K tomu zde působí několik právních kanceláří nabízejících lobbistické služby.
Legislativní proces v Bruselu se neovlivňuje pouze prostřednictvím nákladného lobbingu. Evropská komise a Rada EU otevírají konzultační proces ke každému zásadnímu legislativnímu aktu. Zveřejňují se tzv. Zelené knihy, které zjišťují stanoviska hlavních účastníků.
Povinným připomínkovacím místem je Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Výbor regionů, které přijímají stanoviska obsahující připomínky k předloženým návrhům.
Každý návrh prochází rovněž procesem tzv. studie dopadu. A řada konzultací je otevřená široké veřejnosti prostřednictvím internetu na adrese http://europa.eu.int/yourvoice/consultations/index_en.htm, bohužel zatím jen v jazycích starých členských států unie.
Nejdůležitější směrnice jsou projednávány se sociálními partnery na evropské úrovni – na podnikatelské straně jsou zde zastoupeny UNICE (Svaz zaměstnavatelů) a UEAPME (Svaz asociací malých a středních podniků). Svá stanoviska tlumočí též Asociace evropských obchodních komor Eurochambres. V posledních dvou organizacích jsou čeští podnikatelé zastoupeni prostřednictvím Hospodářské komory ČR. I touto cestou je možné uplatnit své představy, návrhy, požadavky.
Evropskou legislativu také připomínkují příslušné národní resorty v různých pracovních skupinách Rady EU. Připravované pozice se projednávají v resortních koordinačních skupinách českých ministerstev, kde mají sociální partneři a představitelé občanské společnosti možnost uplatnit své připomínky.
Přestože uplynuly už téměř dva roky od vstupu do EU, vědomí důležitosti zapojit se do přípravy a komentování evropské legislativy je u nás stále ještě velmi nízké. Nevyužíváme plně možnosti, které máme k dispozici.
Například Evropský hospodářský a sociální výbor přijal vloni desítky stanovisek k návrhům směrnic a nařízení EU, které ovlivní budoucí život a fungování společného trhu a postavení jeho subjektů. Z těch nejdůležitějších to byly například směrnice o službách, o registraci chemických prvků REACH, o státní podpoře, pracovní době, finančních službách, balíku dopravních směrnic, finanční perspektivě a o strukturálních fondech. Kromě toho schválil výbor desítky stanovisek k dílčím otázkám, úpravám směrnic a nařízení.
Co je možné očekávat na evropské úrovni v letošním roce, lze odvodit od legislativního programu Evropské komise. Hospodářská komora proto připravuje systém, který by nám měl umožnit vyjádřit se k nejdůležitějším otázkám, které jsou v Bruselu na stole. Rozšířili jsme oddělení legislativy o pracoviště, které bude pověřeno sledováním této agendy, to však nestačí.
K úspěšnému prosazování našich názorů je třeba, aby se do tohoto systému zapojili všichni, kterých se uvedená témata dotýkají, a ve spolupráci s námi připravovali argumentaci, kterou bychom mohli přes uvedené organizace uplatnit.
Umožní to rovněž, aby se naše zastoupení v Bruselu (CEBRE) postupně přeměnilo v nástroj pro lobbování za zájmy českých podnikatelů.
Autor je ředitelem odboru EU a zahraničních vztahů Hospodářské komory ČR
