15.03.2006
Firmy by podle návrhu europoslanců měly vracet například peníze, které dostávají na vybavení firem, školení pracovníků či na rozjezd nové výroby.
Evropská komise se bojí, že firmy, kterým pomohla dotacemi z fondů unie, přesunou výrobu do zemí mimo pětadvacítku, kde je levnější pracovní síla.
Europoslanci proto včera vybídli komisi, aby zpřísnila podmínky pro firmy. Jak? Z pěti na sedm let by se měla prodloužit lhůta, během níž by podnikům za přestěhování hrozilo vracení dotací. Pro provinilé firmy navíc poslanci odsouhlasili i pravidla, podle kterých sedm let po přemístění nesmějí využívat ani unijní, ani státní podporu členských zemí unie.
Firmy by tak měly vracet například peníze, které dostávají na vybavení firem, školení pracovníků či na rozjezd nové výroby.
„Už nyní se firmy musely při žádosti o dotace zavázat, že daný projekt udrží po dobu pěti let na stejném místě. Přestěhováním by porušily zásadní podmínku a dotace by musely vracet zpět do evropské pokladny,“ dodává Alžběta Honsová, tisková mluvčí CzechInvestu, který podnikatelům se získáním evropských dotací pomáhá.
Autorem návrhu je belgický socialista Alain Hutchinson. Podle něho má stěhování podniků zejména na východ mnohdy až zničující sociální následky v postiženém regionu.
Evropská komise připouští, že o četnosti stěhování firem do zemí s levnějšími náklady na práci zatím neexistují přesné statistiky.
Hutchinson však upozornil na francouzskou studii, podle níž země galského kohouta přišla v letech 1995 – 2001 v důsledku přemísťování výroby do zahraničí o devadesát pět tisíc pracovních míst.
Nejčastěji se práce stěhovala do Číny, která tak zdaleka překonala východní Evropu.
Z Česka podle CzechInvestu firmy pobírající dotace do zahraničí zatím neutíkají. „Zatím jsme se s tím v tuzemsku nesetkali,“ potvrzuje Honsová.
Čerpat ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti unie mohou české firmy od vstupu země do společenství v květnu 2004.
V loňském roce si malé a střední firmy, které žádaly o peníze z programů Evropské unie, rozdělily téměř 4,2 miliardy korun.
Mezi úspěšné firmy v tomto ohledu patří například Lasselsberger Stavební materiály. Ta získala na své aktivity v Plzni padesát miliónů korun.
