08.03.2006
Česko nedokáže čerpat peníze z fondů Evropské unie. Zahraniční experti nám radí, abychom zjednodušili mechanismus, jak dostat peníze z Bruselu.
Česko nedokáže čerpat peníze z fondů Evropské unie. Bruselská statistika zařadila Českou republiku na předposlední místo před Kypr, když z programů na rok 2004 dokázalo Česko vyčerpat pouze 21 procent slíbených peněz.
Martínek se brání
Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek však tvrdí, že jde o velmi dílčí hodnocení: „Zúčtování za rok 2004 přijde až koncem letošního roku.“ Do té doby stihnou předložit české instituce do Bruselu své účty. Předpokládá, že nakonec Češi využijí čtyři pětiny všech financí. „Nemusíme mít strach, že bychom o peníze přišli,“ míní ministr.
Ministr připomíná, že Česko investuje peníze především do infrastruktury. O peníze pak může žádat až při kolaudaci staveb. Tím se zpožďuje proti zemím, které například víc investují do zemědělství. Přímý nákup zemědělských strojů jde vyúčtovat okamžitě.
„I když je hodnocení dílčí, neznamená, že je nesmyslné,“ upozorňuje expert České spořitelny Petr Zahradník.
Podle něho Češi zatím dobře zvládli první dva kroky při čerpání dotací. Mají zájem o psaní evropských projektů, navíc je připravili dost kvalitně a jejich schválené žádosti překračují nabídku financí z evropských operačních programů. Státní instituce však nedokážou včas uzavírat smlouvy s úspěšnými žadateli. Ještě větší zdržení nastává, když mají státní úřady vyúčtovat peníze za dokončené projekty bruselským úředníkům.
Průvodce byrokracií
Zahradníkovo varování potvrzuje i politolog Palackého univerzity Dan Marek. „Zahraniční experti nám radí, abychom zjednodušili mechanismus, jak dostat peníze z Bruselu,“ připomíná. Dosavadní komunikace s Bruselem podle něho ukazuje, kde jsou slabá místa.
„Nefunguje komunikace mezi ministerstvy,“ vysvětluje. Ukázal to program rozvoje lidských zdrojů, který využívá pětinu z jedné a půl miliardy eur přidělených na léta 2004 – 2006. Mají ho využívat čtyři ministerstva (práce, školství, životního prostředí a průmyslu), nedokážou se ale domluvit na společné přípravě projektů.
Při dotacích do školství komplikuje situaci Ministerstvo financí, které zakazuje, aby se do projektů středních škol zapojily soukromé firmy – tato praxe je přitom v ostatních zemích běžná.
Schvalování projektů navíc zatěžuje nadměrná byrokracie. Ministerstva i kraje například vyžadují, aby neziskové organizace pomáhající nejchudším předkládaly studie proveditelnosti. Ty by měly slíbit ekonomickou návratnost projektu. „Úředníci tak žadatele nutí dělat zcela zbytečné ekonomické výpočty,“ říká Marek.
„Byrokracie, kterou musí projít čeští žadatelé o dotace, je větší než v ostatních zemích. Podmínky jsme si ale vymysleli sami, nediktuje nám je Brusel,“ tvrdí i Petr Greger, který pracoval v zastoupení Evropské komise v Praze.
První a poslední šance
Experti připouštějí, že skutečně dramatická není otázka, jestli Česko vyčerpá 1,5 miliardy eur ze současného evropského rozpočtu. Jde jen o zkoušku na příští rozpočtové období 2007 – 2013, na které mají Češi slíbeno 27 miliard eur – v současném přepočtu 775 miliard korun. Jde o částku, která je srovnatelná se současnými investicemi českého státu. „Dnes se připravujeme na prvních a posledních sedm let v Evropské unii, které budou pro nás zajímavé. Byla by obrovská škoda této šance nevyužít,“ vysvětluje politolog Marek.
Proto na nepříznivou statistiku zaútočili především regionální politici: „Vláda a ministerstva jsou neschopné zajistit příliv peněz,“ stěžoval si například europoslanec a bývalý olomoucký hejtman Jan Březina (KDU-ČSL).
Zástupcům krajů vadí, že jim vládní návrh přidělil jen 12 procent z evropských 775 miliard a žádají nejméně pětinu: „Jednal jsem s ministrem Martínkem, ať vláda přehodnotí současný návrh operačních programů,“ potvrzuje stínový ministr pro místní rozvoj za ODS Petr Gandalovič.
Krajský operační program využíval v letech 2004 – 2006 přes 30 procent evropských dotací, do krajů však z EU mířily přes Martínkovo ministerstvo. Od příštího roku budou kraje financovány přímo z Bruselu a požadují nejméně 20 procent ze slíbených 775 miliard.
čerpání financí z evropských fondů
