01.03.2006
Do jaké míry jsou dodávky z rizikových zemí bezpečnostní hrozbou pro Evropu? Má se pětadvacítka obávat rostoucí energetické závislosti na Rusku? To jsou hlavní otázky, které nyní řeší EU.
V diskusi nad energetickým tématem z cyklu informačních besed, pořádaných Asociací pro evropské hodnoty se sešli Alexandr Vondra, bývalý velvyslanec v USA a zmocněnec pro summit NATO v Česku, Jiří Schneider, programový ředitel Prague Security Studies Institute a Pavel Šolc, ředitel oddělení strategie České přenosové a.s.
Alexandr Vondra v diskusi zdůraznil, že téma energetické bezpečnosti je v Česku i v celé Evropě dlouhodobě odsouváno do pozadí. Někdejší poradce exprezidenta Havla naznačil pět základních tezí, které podle něj charakterizují dnešní situaci na evropské energetické scéně;
1. Energie je elementární životní potřebou a naše civilizace je na ní existenčně zcela závislá. Vondra zde připomněl, že teroristický útok na energetickou infrastrukturu by měl za následek rozdělení společnosti. „Útok podobný tomu například v Madridu, měl za následek morální spojení obyvatelstva, pokud by se však část země ocitla v zimě a bez proudu, lze očekávat spíše opak“, prohlásil někdejší velvyslanec ve Washingtonu.
2. Žijeme v Evropě a ta je velmi závislá na dovozu energií, výhled do budoucna je takový, že tato závislost se bude dál zvyšovat. „Nyní je Evropa závislá na dovozu energií ze třiceti procent, v roce 2030 by závislost měla být téměř sedmdesáti procentní“, uvedl Vondra.
3. Svět se ocitá v situaci, kterou bychom mohli nazvat energetickou krizí; nabídka není nekonečná a poptávka stále roste. „Jen v Číně se poptávka po energiích zdvojnásobila, tam, kde jsou zdroje jsou často nestabilní systémy a nezapomeňme přičíst také machinace spekulantů“, naznačil příčiny krize Vondra.
4. Celá devadesátá léta význam Ruska upadal. Ke změně začalo podle Vondry docházet po nástupu prezidenta Putina. Podle bývalého velvyslance je zřejmé, že Kreml se nyní snaží využít své energetické bohatství jak nástroj k obnovení svého vlivného postavení. Ruská vláda se podle Vondry snaží ovládnout domácí trh a také kontrolovat veškerý export energií.
5. Ve své páté tezi Vondra zdůraznil potřebu věnovat energetické bezpečnosti mnohem větší pozornost. „Velice nutný je proces diverzifikace (sektorové i geografické), tedy potřeba zbavení se závislosti na jednom typu energie i na pouze jedné dodavatelské zemi. „K tomuto procesu je nezbytně nutná transparentní a věcná diskuse jak v rámci Česka, tak i v celém evropském společenství. Když nebude Ústava ještě pět let, nic se nestane. Když ale přestanou dodávky energií, máme vážný problém“, uzavřel svůj příspěvek Alexandr Vondra.
Jiří Schneider souhlasil s tím, že největším problémem je začarovaný kruh omezené nabídky a rostoucí poptávky. Upozornil však, že hlavním motorem zvyšující se spotřeby energie je Čína a Indie, nikoli západní Evropa a Severní Amerika. Podle programového ředitele Prague Security Studies Institute je důležité zamyslet se nad stále vyšší zranitelností jednotlivých domácností, plynoucí z rostoucí závislosti na dodávkách energií. „Je to věc, která může velmi ohrozit společenský řád a soužití lidí. Kde budou hodnoty, když nám někdo zhasne“, uvedl Schneider.
Prostor pro diversifikaci podle něj není velký, vyžaduje to obrovská náklady. „Producenti si mohou vybírat, komu energii prodají. Názor, že závislost je ve vztahu producent – spotřebitel oboustranná, je velmi vágní“, prohlásil Schneider.
Podle Schneidera je velmi důležité, aby EU měla jednotnou energetickou politiku. „Je třeba zavést společný trh energií, pak by se zájmy všech zemí začaly sbližovat, vybídl Schneider. Nezbytnou je podle něj deregulace trhu energií, ovšem zde si je vědom toho, že stát by pak neměl možnost ovlivňovat energetický sektor, ačkoli je v podstatě odpovědný za energetickou politiku země. „Pokud by na takovém deregulovaném trhu firma chtěla uzavřít kontrakt, který by měl velký vliv na energetickou politiku státu, měla by před podpisem smlouvy získat souhlas vlády či parlamentu“, nabídl Schneider řešení tohoto rozporu.
Ředitel oddělení strategie České přenosové a.s. Pavel Šolc zdůraznil, že v roce 2008 se v Evropě dostaneme na úroveň, kdy zásoby budou stačit maximálně na zabezpečení momentálních náhlých výpadků. Díky větší provázanosti energetické infrastruktury jsou podle Šolce země EU ohroženy riziky, které ještě před dvaceti lety neexistovaly. „Hlavním problémem by se při teroristické útoku na energetickou infrastrukturu stal tzv. kaskádovitý efekt, tedy přebytek „skokové elektřiny“, který by se při výpadku jedné přenosové části nahromadil v části druhé“, vysvětlil Šolc s připomenutím, že právě tento efekt připravil kdysi o elektřinu téměř padesát milionů obyvatel Itálie.
S oběma předřečníky se Šolc shodl v tom, že je nutné zformulovat jednotnou evropskou energetickou politiku, kterou jednotlivé státy přijmou a budou ji společně prosazovat.
