23.02.2006
Češi patří mezi nejhorší řidiče Evropy, aspoň co se týče počtu smrtelných nehod na silnicích. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise.
Češi patří mezi nejhorší řidiče Evropy, aspoň co se týče počtu smrtelných nehod na silnicích. Vyplývá to ze včerejší zprávy Evropské komise.
Při dopravních nehodách umírá podle ní nejvíce lidí v poměru k počtu obyvatel na jihu a zvláště východě Evropy. Eurokomisař pro dopravu Jacques Barrot řekl, že na vině je také špatný stav silnic a dálnic v nových členských zemích. Brusel by proto měl budování a obnově jejich dopravní infrastruktury více pomáhat než dosud.
Hlavní vinu ale podle něj nesou řidiči, kteří nerespektují pravidla. Barrotova zpráva proto chválila Francii. Té se díky častým silničním kontrolám, tvrdým stíháním přestupků a vysokým pokutám podařilo snížit počet mrtvých o třetinu. Celkově se ale Evropské unii nedaří snižovat počet smrtelných nehod tak, jak si předsevzala. Mezi lety 2001 a 2004 klesl počet mrtvých v celé EU jen o 17,5 procenta.
Unie přitom chce do roku 2010 snížit počet obětí nehod o polovinu a zachránit tak 25 tisíc životů. „Pokud budeme takto pokračovat, zemře v roce 2010 stále 32 500 lidí. To je zcela nepřijatelné,“ hřímal včera Barrot.
Česko patří podle bilance Evropské komise k několika málo zemím, kde se počet smrtelných nehod dokonce zvýšil. V českém případě mezi lety 2001 a 2004 o čtyři procenta. Komise tvrdí, že dopravní nehody znamenají pro Česko vážný problém. V roce 2003 zemřelo na českých silnicích 141 lidí v přepočtu na milión obyvatel, což je dvakrát víc než v Británii a ve Švédsku. Socioekonomické ztráty způsobené nehodami se v Česku odhadují na 1,6 miliardy eur ročně.
Ve statistikách Evropské komise a české policie jsou ovšem poměrně výrazné rozdíly. Údaje komise jsou v každém roce vyšší o desítky obětí. Evropská bilance navíc končí v roce 2004, ale česká policie již v lednu uvedla, že loni byl počet smrtelných nehod nejnižší za posledních 15 let. Barrot k tomu řekl, že údaje dodávají samy členské země a že jsou spolehlivé. Rozdíly podle něj mohou být způsobeny rozdílnou metodikou – například různou dobou, která uplyne mezi nehodou a úmrtím její oběti.
