21.02.2006
Evropská unie se zatím nedohodla, zda umožní členským státům kompenzovat chovatele drůbeže, kteří trpí rozsáhlé ztráty kvůli hrozbě ptačí chřipky.
Evropská unie se zatím nedohodla, zda umožní členským státům kompenzovat chovatele drůbeže, kteří trpí rozsáhlé ztráty kvůli hrozbě ptačí chřipky. Není jasné ani to, zda vytvoří nějaký společný plán očkování drůbeže.
Na včerejší schůzce se ministři zemědělství v Bruselu shodli jen na univerzální platnosti akčního plánu, který má zabránit šíření nebezpečného viru, a na dalších preventivních opatřeních. Virus ptačí chřipky se v posledních týdnech z Asie rozšířil do Evropy. Ze členů EU jeho výskyt v tělech divokého ptactva potvrdily Řecko, Itálie, Slovinsko, Maďarsko, Rakousko, Německo a Francie.
Jen od začátku týdne pak byly nové případy ptačí chřipky potvrzeny v Bosně a Bulharsku. Na německé Rujaně již probíhá vybíjení drůbeže v chovech v okolí nálezů mrtvých labutí nakažených ptačí chřipkou. S hledáním uhynulých ptáků tam pomáhá i armáda. Kromě Rujany se ale virus již objevil u uhynulých ptáků na východě Meklenburska-Předního Pomořanska. Úřady tam vyhlásily krizový stav.
Podle unijních ministrů zemědělství je třeba zvýšit preventivní opatření a zvlášť zabránit dovozu ptáků do Evropy ze třetích zemí. Unie proto uvažuje o tom, že by cestující v letadlech do Evropy vyplňovali čestná prohlášení, že nepřevážejí žádné opeřence, jejich maso ani vejce. „Přibude kontrol na letištích, aby nemohlo dojít k zavlečení viru z třetích zemí,“ řekl náměstek ministra zemědělství Miroslav Toman, který na schůzce zastupoval Česko.
Ministři ovšem především uklidňovali evropskou veřejnost a zdůrazňovali, že se ptačí chřipka dosud objevila jen u divoce žijících ptáků. „V EU jsou drůbeží výrobky naprosto bezpečné,“ prohlásil evropský komisař Markos Kyprianu. Toman pak zdůraznil, že unie i Česko jsou na nemoc připraveny. „Zvládli jsme slintavku a kulhavku i nemoc šílených krav. Není důvod, aby se nezvládla i ptačí chřipka,“ řekl Toman.
Zatím se unie ale nedohodla, jak bude reagovat na prudký pokles poptávky po drůbežím mase. Ten nastal i přesto, že se virus dosud objevil jen u volně žijících labutí a kachen. Pokles citelně zasáhl chovatele drůbeže zejména v Itálii, kde místy poptávky propadla až o 70 procent, a v Řecku, kde to bylo o 40 procent. Obě země uvedly, že své chovatele hodlají odškodnit za vysoké ztráty, což by ale bylo porušením evropských nařízeních o dotacích.
Na evropskou i státní pomoc chovatelům se vztahují přísné limity. Chovatelé drůbeže totiž nemohou využívat výjimek na státní pomoc v případě poklesu poptávky po mase, které EU zavedla pro chovatele dobytka po krizi s nemocí šílených krav. Ta zasáhla Británii před zhruba deseti lety.
Italská vláda nyní tlačí na Brusel, aby jí umožnil zdvojnásobit dotace chovatelům, kteří v důsledku krize utrpí vysoké ztráty. Italové jsou to podle svého ministra zemědělství Gianniho Alemanna připraveni udělat, i když svolení unie nedostanou. „Požádáme vládu, aby schválila kompenzace, i když budeme riskovat postih ze strany unie,“ řekl Alemanno.
Náměstek Toman řekl, že Evropská komise má o povolení kompenzací pro postižené chovatele jednat v nejbližších dnech. Již dnes by evropský Stálý veterinární výbor mohl rozhodnout o plánu Francie a Nizozemska na vakcinaci drůbeže.
Francie podle ministra zemědělství Dominiqua Bussereaua od středy začne očkovat na 900 tisíc kusů drůbeže.
Všechny země, kde se objevila ptačí chřipka, zavedly opatření, která navrhla Evropská komise už před několika měsíci. Kolem nálezu divokých ptáků uhynulých na nebezpečný virus musí být vytvořeny ochranné zóny, ve kterých mimo jiné platí přísná omezení na chov a převážení drůbeže. Pokud by se vysoce nakažlivý virus H5N1 objevil u domácího ptactva, předpokládá se vybití všech chovů v okolí místa nálezu. Tato opatření nyní mají všeobecnou evropskou platnost.
Několik zemí již zakázalo chov drůbeže ve venkovních výbězích. Česko toto opatření pro podnikatelské chovy schválilo ve čtvrtek. Chovatelé musí všechnu drůbež zavřít do drůbežáren a kurníků nejpozději do konce února.
