03.02.2006
Sněmovna přijetím rezoluce nepřímo apeluje na členské země, aby změnily politiku vůči Kubě.
Evropský parlament na svém jednání odsoudil pronásledování opozice, útlak a nerespektování základních svobod na Kubě a vyzval režim Fidela Castra, aby okamžitě propustil na svobodu všechny politické vězně. Pro přijetí rezoluce, navržené hlavními poslaneckými kluby, hlasovalo 560 europoslanců, 33 bylo proti a 19 se zdrželo.
Sněmovna tak přijetím rezoluce nepřímo apeluje na členské země, aby změnily politiku vůči Kubě. Od loňského pozastavení diplomatických sankcí, totiž režim Fidela Astra nepropustil žádné vězně „svědomí“.
„Počet politických vězňů se nesnížil, ale naopak výrazně vzrostl (…) Desítky nezávislých novinářů, pokojných disidentů, ochránců lidských práv a aktivistů demokratické opozice stále zůstávají uvězněny v nelidských podmínkách.“ Tyto skutky podle poslanců podkopávají snahy o zlepšení vztahů mezi EU a Kubou, na což by unie měla reagovat.
Sněmovnu také roztrpčilo, že Castrův režim neumožnil ani manželkám a matkám vězněných disidentů z hnutí Ženy v bílém převzít ve Štrasburku Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Podobně před čtyřmi lety nemohl tuto cenu od EP převzít ani přední disident Oswaldo Payá.
Rezoluce se jeví jako výsledek kompromisu mezi pěti hlavními frakcemi v EP, i když v rozpravě zněly vyhrocenější názory. „Vousatý diktátor zavírá každého, kdo si myslí něco jiného než on sám. Po Číně je Kuba největším vězením novinářů,“ upozornila liberálka Cecilia Malmströmová s tím, že je záhodno zvýšit tlak na Castra i více podporovat demokratickou opozici, podobně jako v Bělorusku.
Proti ústupkům a pro znovuzavedení politických sankcí se vyslovili konzervativci, včetně slovenských europoslanců Petera Šťastného a Anny Záborské; vstřícnost prý režim chápe jen jako známku slabosti druhé strany a zhoršuje situaci.
Tomu oponovali zástupci komunistické frakce i část socialistů a zelených, podle nichž by přitvrzení vůči Castrovi rozladilo vůči EU mnoho rozvojových zemí. Oponenti poukazovali na to, že EU by se neměla podrobovat americkému diktátu, a to i proto, že embargo USA jen posiluje režim. Navíc ve zdravotnictví a dalších veřejných službách může Kuba sloužit jako vzor pro chudé země.
