25.01.2006
Německé vysoké školy soutěží o milióny eur, které poskytnou zvláštní fondy pro elitní univerzity. Jejich vytvoření po vzoru VB či USA je součástí plánu, který vznikl ještě za vlády kancléře Gerharda Schrödera.
Německé vysoké školy soutěží o milióny eur, které poskytnou zvláštní fondy pro elitní univerzity. Jejich vytvoření po vzoru Velké Británie či Spojených států je součástí plánu, který vznikl ještě za vlády sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera.
Má pomoci německým vysokým školám, aby soutěžily se světovou špičkou. Dosud k tomu měly daleko.
Například v žebříčku nejlepších univerzit, zpracovaném průzkumem mezi akademickými elitami, který zveřejňuje britské Timesy, jasně dominují americké univerzity. Pouze jediná německá škola se dostala v žebříčku mezi prvních padesát: na 47. místě se umístila Univerzita v Heidelbergu.
Deset univerzit, které mohou do října předložit detailnější žádosti o finanční podporu, bylo vybráno Německou nadací pro výzkum (DFG) a Německou radou pro vědu.
Soutěžilo celkem 27 vysokých škol. Neúčastnila se favorizovaná Humboldtova univerzita v Berlíně. Jiné školy z východu země vypadly, například univerzity v Lipsku či Drážďanech.
Podle představ německé vlády se může mnoho jiných institucí ucházet o granty v mnoha oborech, pouze zmíněných deset škol bude soutěžit o projekt elitních škol.
Do roku 2011 zamýšlí Německo investovat do vzdělávacích projektů impozantních 1,9 miliardy eur. Elitní univerzity by měly každoročně obdržet 13,5 miliónu eur.
S plány, jak více investovat do vzdělání, přišel Gerhard Schröder v rámci reformního plánu Agenda 2010. Vedle zvýšení prestiže nejlepších univerzit sledoval i další cíle, především zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných Němců. Vláda chtěla také přitáhnout větší zájem zahraničních studentů.
Někteří odborníci ale s plánem nesouhlasili. „Na to, aby byla vytvořena škola s prvotřídní úrovní, jako je například americký Harvard, by stát musel investovat mnohem více peněz, přenechat větší pravomoci školám a zejména zavést školné, které je ve světě běžné,“ citoval deník Handelsblatt ředitele Centra pro rozvoj vysokých škol Detlefa Müllera-Bölinga.
Takže: Peníze poskytované školám podle nich situaci zlepší, ale jen zčásti. Argumentují přitom čísly. Například Technická univerzita v Mnichově má ve srovnání s americkou Stanfordovu universitou – v žebříčku Timesů je sedmá – dvojnásobný počet studentů, ale jen čtvrtinový rozpočet.
Rozdíl je patrný i v jiných ohledech: za Atlantikem se zabývají školy ve větší míře vědeckým výzkumem, v Německu je vyhrazen spíše institutům.
Proto si nyní němečtí vysokoškoláci stěžují na přeplněné posluchárny, opotřebované pomůcky či vyučující, kteří postrádají motivaci.
Přes uvedené těžkosti přitom dosahují absolventi dobrých výsledků v zahraničí. „Není pro nás žádnou novinkou, že němečtí vědci jsou vysoce žádaní ve Spojených státech. To by nebylo možné, kdyby nezískali doma kvalitní vzdělání,“ argumentuje Karl Einhäuptl z Německé rady pro vědu.
Nová kancléřka Angela Merkelová nad snahou pozvednout prestiž univerzit souhlasí. „Musíme naše vysoké školy dovést zpět mezi světovou špičku,“ uvedla ve vládním prohlášení.
Deset elitních škol
