23.01.2006
Evropská komise financuje z prostředků EU desítky nevládních organizací, které se podílejí na činnosti unie nebo se ji naopak snaží ovlivňovat.
Německá liberální poslankyně Evropského parlamentu Silvana Kochová- Mehrinová vede kampaň proti tomu, aby Evropská unie financovala levicové či protiglobalizační nevládní organizace, které pak za peníze daňových poplatníků útočí na unijní oficiální politiku. Naopak levicoví poslanci v EP považují tuto praxi za správný projev politického pluralismu.
„Místo financování skupin, které reprezentují široké spektrum politických zájmů, je většina peněz investována do radikálních levicových nevládních organizací, které jsou proti volnému trhu a proti svobodné soutěži, jež jsou základními principy EU. Evropa tedy v podstatě financuje agitaci a propagaci proti vlastní politice,“ zlobí se europoslankyně, která zahájila sběr podpisů pod petici, jež má zviditelnit nesouhlas EP s praktikami Evropské komise.
S poslankyní nesouhlasí místopředseda socialistického klubu Jan Marinus Wiersma z Nizozemska. „Pomoc těmto organizacím je základním prvkem demokratického rozhodovacího procesu, jejich stanoviska jsou hodnotným příspěvkem do debaty. Bez nich by lobbování v Bruselu kulhalo na jednu nohu, všechnu sílu by měly jen zástupci nadnárodních společností, podniků a byznysu,“ řekl.
Evropská komise financuje z prostředků EU desítky nevládních organizací, které se podílejí na činnosti unie nebo se ji naopak snaží ovlivňovat. Jednotlivá generální ředitelství Evropské komise s nimi pracují odlišně. Neexistuje žádný centrální seznam těchto organizací a mluvčí EK nebyli ani za týden schopni zjistit přesnou sumu, kterou od unie dostávají; vágně se mluvívá o miliardě eur ročně.
Jen zlomek z adresátů lze ovšem považovat za skutečné lobbisty. Naprostou většinu tvoří humanitární organizace, které působí v rozvojových zemích, ženské, mládežnické, kulturní organizace či nadace, vědecká a výzkumná pracoviště, školy či výcviková střediska. Na internetových stránkách EK lze najít takové adresáty vesměs minimálních částek jako Nadace Terezín, Židovská obec Olomouc, Lidický memoriál, Evropská kontaktní skupina Praha či pražská Ekumenická akademie.
Komisař Siim Kallas v dopise Fransi Polmanovi, předsedovi spolku nevládních organizací Concorde, před Vánocemi napsal, že unijní protipodvodový útvar OLAF od roku 2001 vyšetřoval 56 případů údajné zpronevěry evropských peněz nevládními organizacemi. V deseti případech dospěl k závěru, že k ní došlo, a předal spisy příslušným soudním orgánům v členských zemích. Vzhledem k tomu, že se OLAF ve stejné době zabýval celkem 3000 případů, „nelze říci, že by právě mezi nevládními organizacemi byly podvody výrazně rozšířeny“, uvedl Kallas.
Komise nicméně slibuje, že bude o jejich financování transparentněji informovat a že vytvoří webovou stránku, na které bude informovat o všech, kdo od EU dostávají peníze. Nedávný skandál s lobbistickou firmou Abramoff v USA podnítil i EU, aby do této činnosti vnesla více jasu. Odhadovaných 15.000 bruselských lobbistů se pohybuje v institucích EU bez jednotných pravidel.
„Evropská komise musí sama stanovit pravidla, ne čekat, až lobbisté přijdou s dalšími neúčinnými dobrovolnými kodexy chování,“ soudí Paul de Clerck z organizace Přátelé země, jednoho z nejúčinnějších bruselských ekologických ovlivňovačů. Domnívá se, že průzračnost a etika mohou postupně napravit špatný dojem o lobbování, který veřejnost obvykle má.
Financování své organizace ze strany generálního ředitelství EK pro životní prostředí (přes 200.000 eur, tedy šest milionů korun ročně) považuje za relativně správné; o subvenci se jedná každý rok a její výše závisí na počtu bodů z minulého roku, které se dávají za aktivity ve členských zemích i za příspěvky do legislativního procesu v EU. „Fakt, že dostáváme peníze, nám nijak nebrání být kritičtí,“ řekl. Připustil ovšem, že organizace jako Greenpeace, které ze zásady jakékoli dotace od úřadů odmítají, mají pro své pozoruhodné akce větší svobodu.
