20.01.2006
Malé a střední firmy, které žádaly o peníze z programů EU, si v loňském roce rozdělily téměř 4,2 miliardy korun. Většina financí bude vyplacena v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání.
Malé a střední firmy, které žádaly o peníze z programů Evropské unie, si v loňském roce rozdělily téměř 4,2 miliardy korun. Většina financí bude vyplacena v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání.
Nejúspěšnější firmou za rok 2005 se v tomto ohledu stala sesterská firma Škody Holding, HQU International. Na rekonstrukci průmyslové zóny Škoda Plzeň celkem získala od unie více než půl miliardy korun. „Tyto prostředky jdou na výstavbu nájemních hal,“ říká Radka Pistoriusová, mluvčí HQU International. Společnost již do „regenerace“ škodováckého areálu vložila více než 1,8 miliardy korun. Polovinu těchto prostředků dodal stát, mimo jiné i formou dotací z Evropské unie.
Odborníci však před podobnými postupy varují. „Vždy je potřeba sledovat, aby přímé dotace nenarušovaly regionální podnikatelské prostředí,“ upozorňuje Jaroslav Drábek, prezident Hospodářské komory. Podle něho je zejména v případě HQU International jedním z rizik „přetahování“ kvalifikovaných pracovníků k novým investorům.
Zbývá sedm miliard
Na operační program Průmysl a podnikání, který byl spuštěn v červnu roku 2004, již směřovalo téměř tři tisíce žádostí o dotace a zvýhodněné úvěry. Přestože firmám byla přislíbena podpora ve výši 3,6 miliardy, stále zůstává nerozděleno téměř sedm miliard korun. O ty se mohou podnikatelé ucházet do října letošního roku. Pro velký zájem však byla řada projektů z Operačního programu Průmysl a podnikání již uzavřena.
Rozhodnutí o poskytnutí dotace z tohoto programu již obdrželo 365 projektů, další téměř tisícovka podnikatelů si formou zvýhodněných úvěrů rozdělí miliardu korun. Podle pravidel unie však mohou být veřejné prostředky uvolněny až po dokončení projektu, proto byla zatím fyzicky vyplacena pouze část peněz. „Tento program je jedním z nejúspěšnějších v zemi,“ dodává Milan Urban, ministr průmyslu a obchodu.
V souvislosti s unijními dotacemi se často objevovaly stížnosti na posuzování žádostí a problémy s jejich vypracováním. Desítky firem se proto v loňském roce obrátily na společnost Naviga 4, která za ně žádosti vypracovala. „Mnoho podnikatelů navíc využilo i naší bezplatné internetové konzultační databáze,“ říká Ondřej Štefek z Naviga 4.
Kovovýroba vede
Jednou z firem, která dosud uspěla s každým projektem, je OEZ. „Od roku 2001 jsme získali dotace na pět projektů zaměřených na vzdělávání a rozvoj zaměstnanců. Kromě vybudování školícího střediska, kdy byla použita dotace na vybavení, jsou finance používány také na projekty zaměřené na vzdělávání a rozvoj zaměstnanců,“ říká Hynek Vrbnický z personálního oddělení OEZ.
Nejaktivnější byli v loňském roce podnikatelé z Moravskoslezského kraje, kteří podali celkem 484 žádostí o dotace a úvěry. Více než polovina však byla zamítnuta.
Nejvíce žádostí podali podnikatelé z oblasti výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Celkem už podali 369 žádostí o dotace nebo zvýhodněné úvěry a doposud jim bylo přislíbeno téměř 990 miliónů korun na realizaci 136 projektů.
Které firmy pobíraly nejvíce na dotacích EU
