17.01.2006
Před projednáváním zprávy komisaře Vladimíra Špidly o volném pohybu pracovníků z osmi nových zemí – ČR, Polska, Slovenska a tří pobaltských států panuje v Evropské komisi napětí.
Před projednáváním zprávy komisaře Vladimíra Špidly o volném pohybu pracovníků z osmi nových zemí – ČR, Polska, Slovenska a tří pobaltských států panuje v Evropské komisi napětí. Už v minulém týdnu totiž došlo ke slovní přestřelce mezi komisaři podporujícími otevření pracovních trhů pro nováčky a těmi, kteří je považují za předčasné.
Do sporu se dostaly například polská komisařka Danuta Hübnerová a Rakušanka Benita Ferrerová- Waldnerová. První prosazovala, aby skončilo dočasné omezení pro občany z nových zemí, druhá hájila jeho pokračování jako nezbytné. Irský komisař Charlie McCreevy podpořil Špidlu i Hübnerovou výkladem, že jeho vlasti příchod lidí z nových zemí prospěl.
Irsko, Británie a Švédsko jako jediné z bývalé „patnáctky“ v květnu 2004 přechodné období nezavedly. Zbývajících 12 starých členů ho uplatňuje. Nyní jde o to, kolik jich skončí a kolik bude pokračovat další tři roky. Jako inspirace má posloužit Špidlova zpráva, kterou se bude kolegium komise zabývat 7. února.
Dokument nesmí obsahovat žádné výslovné doporučení státům EU, vyzní však pravděpodobně jako obhajoba rychlého otevření pracovních trhů pro nováčky. Špidla v projevech a rozhovorech opakovaně vyzýval staré členské země, aby se vážně zamyslely nad tím, zda je pokračování přechodného období nezbytné.
Komisaři měli minulý týden na stole od Špidly krátkou informaci, z níž vyplývá, že pohyb pracovníků z nových zemí do starých od května 2004 jen zřídka dosáhl jednoho procenta jejich aktivního obyvatelstva a nenarušil jejich pracovní trhy, naopak přispěl k jejich vyvážení. Tam, kde se příchodu nováčků brání, naopak trvá tendence zákaz obcházet a z toho plynoucí negativní jevy jako práce na černo.
Staří členové EU mají na rozhodnutí čas do 30. dubna. Finsko a Španělsko již naznačily, že by mohly přechodné období ukončit. Podle tisku se o podobném kroku uvažuje v Portugalsku, v Nizozemsku, v Belgii a v Řecku. Německo a Rakousko se naopak skoro jistě rozhodnou pokračovat.
Vídeň se navíc jako předseda EU bude snažit toto téma maximálně tlumit. Podle nejmenovaného zdroje v EK vyvíjejí Rakušané tlak, aby zpráva Evropské komise byla co nejtechničtější, apolitická, a vyvolala tudíž co nejmenší vlny.
Rakouský velvyslanec při EU Gregor Woschnagg vysvětlil na semináři minulý týden, že jeho země se bojí hlavně „pendlerů“ z České republiky a ze Slovenska, kteří by bydleli převážně doma a za hranicí se spokojili s minimálním příjmem. Upozornil, že mzdy na Slovensku jsou o 80 procent nižší než v Rakousku. Otevření by podle něj vedlo ke zhroucení rakouského pracovního trhu.
