13.01.2006
Trojice evropských mocností – Británie, Německo a Francie – se rozhodla ukončit vyjednávání s Íránem a předat spor o jeho jaderný program Radě bezpečnosti OSN.
Trojice evropských mocností – Británie, Německo a Francie – se rozhodla ukončit vyjednávání s Íránem a předat spor o jeho jaderný program Radě bezpečnosti OSN. Ta by mohla na Írán, jehož Západ podezírá ze snahy vyrobit jadernou zbraň, uvalit ekonomické sankce.
Ministři zahraničí takzvané evropské trojky Jack Straw, Frank-Walter Steinmeier a Philippe Douste-Blazy se na tom včera dohodli s šéfem zahraniční a obranné politiky Evropské unie Javierem Solanou na krizové schůzce v Berlíně. Tu svolali poté, co Írán tento týden sejmul pečetě OSN ve třech jaderných zařízeních. Schůzky se prostřednictvím telekonferenčního hovoru zúčastnila i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
Rozhodnutí znamená tečku za dvouapůlletým diplomatickým úsilím, kterým se evropská trojka snažila přimět Írán, aby se vzdal svých jaderných ambicí. Teherán tvrdí, že nukleární technologii vyvíjí čistě pro použití v elektrárnách, na což má podle mezinárodních úmluv právo. Zároveň ale odmítá nabídky, aby jaderné palivo získával ze zahraničí.
„Z našeho pohledu nadešla chvíle zapojit Radu bezpečnosti OSN,“ řekl po schůzce německý ministr Frank-Walter Steinmeier. Podle něj se rozhovory s Íránem dostaly do mrtvého bodu. Solana k tomu dodal, že Evropa nemůže přijmout nejasnost cílů, které íránský jaderný program má.
Írán je jejím čtvrtým největším světovým producentem ropy na světě. Její cena na světových trzích včera kvůli obavám z přerušení dodávek dosáhla tříměsíčního maxima.
Rozhodne MAAE
Rada guvernérů MAAE má 35 členů a k pohnání Íránu před OSN stačí, aby s tím souhlasila polovina z nich. Takovou podporu má Evropa a Spojené státy, které na tento krok tlačí už několik let, již zajištěnou. Usilují ale o to, aby tento krok podpořilo ještě více zemí, a to zejména Rusko a Čína, dva z pěti stálých členů rady.
Obě země se v minulosti vyjadřovaly ke kritice Íránu zdrženlivě. Obě rovněž mají s Íránem intenzívní styky. Rusko buduje jadernou elektrárnu v íránském Búšehru a v prosinci podepsalo vojenský kontrakt s Teheránem ve výši jedné miliardy dolarů. Čína je velkým odběratelem íránské ropy.
Přidává se Moskva i Peking
USA a Evropa nyní usilují o to, aby získaly plnou podporu Moskvy a aby se k ní přidal i Peking. I ten v posledních dnech přiostřil svá obvykle velice opatrná prohlášení a odmítl možnost, že by Írán měl mít jadernou zbraň.
I v případě, že by Teherán odmítl mezinárodní nátlak a začal s výrobou jaderného materiálu, bude mu podle odborníků trvat nejméně pět let, než by byl schopen atomovou bombu vyrobit.
Hlavní hráči sporu a o co jim jde
Írán
Evropská trojka
Spojené státy
Rusko
MAAE
