09.01.2006
Rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser předpokládá, že by do dubna mohl dosáhnout jménem členských států EU dohody s Evropským parlamentem o konečné podobě sedmiletého rozpočtu unie na léta 2007-13.
Rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser předpokládá, že by do dubna mohl dosáhnout jménem členských států EU dohody s Evropským parlamentem o konečné podobě sedmiletého rozpočtu unie na léta 2007-13.
Je si vědom značné nelibosti mnoha europoslanců s prosincovou dohodou šéfů států a vlád, předpokládá však, že po malých úpravách s ní budou nakonec souhlasit.
„Nečekám, že parlament nebude jednat a spokojí se s dohodou šéfů států a vlád. Jeho názory budeme brát vážně a pokusíme se dosáhnout společného stanoviska.
Každý však ví, jak obtížně bylo dohody dosaženo a že množnosti změn jsou jen velmi okrajové,“ uvedl v neděli ministr na tiskové konferenci.
Poslanci by si podle něj měli klást otázku, zda není lepší sedmiletá dohoda, která se jim nelíbí, než finanční improvizace v podobě jednoletých rozpočtů.
Předseda EP Josep Borrell na prosincovém summitu tlumočil názor hlavních politických klubů, že si přejí podstatně vyšší prostředky pro činnost EU než to, co bylo na stole šéfů států a vlád. Původní návrh EP byl vyšší o desítky miliard. I dnes řada poslanců žádá dodatečných 30 miliard eur na sedm let.
Grasser se domnívá, že by se mohl s EP dohodnout v březnu, nejpozději v dubnu. Pak se začne okamžitě pracovat na návazné legislativě, zejména na pravidlech pro čerpání prostředků z fondů EU, což velmi zajímá země jako ČR.
Podle sdělení Evropské komise se většina textů dokončuje, v některých případech však bude ještě třeba „přeložit“ politická rozhodnutí summitu do praktické řeči. Až budou hotovy, musejí projít schvalovacím procesem v Radě EU a v EP.
Za jednu z priorit rakouského předsednictví v EU považuje Grasser dohodu jednání o společném základu pro výpočet podnikových daní.
Předpokládá, že by pro takový projekt dostal podporu 17-22 členských států; předem vylučuje souhlas Británie a Irska. Vzhledem k tomu, že o daňových věcech se v EU rozhoduje jednomyslně, hodlá prosazovat cestu takzvané zesílené spolupráce, která umožňuje skupině zemí dělat společně něco, co ostatní nezavazuje.
Nápad zavést společný výpočet základu daně vznikl poté, co některé západoevropské vlády žehraly na nízké zdanění podniků v nových zemích.
Evropská komise s podporou většiny vlád odmítla uvažovat o sladění podnikových daní, souhlasila však s jednotnými pravidly pro výpočet základu, aby daně byly v EU srovnatelné. ČR i Slovensko měly k tomuto postupu značné výhrady.
Grasser neočekává, že by se mohlo rozhodovat už na červnovém summitu. Na prvním lednovém zasedání ministrů financí EU se hodlá naopak vrátit k návrhu na zavedení a prodloužení některých výjimek z režimu daně z přidané hodnoty, kde má ČR svá želízka v ohni. Odmítl předpovědět, jakou šanci má tento návrh na přijetí.
