03.01.2006
Pravděpodobnost, že po dubnových parlamentních volbách stane Berlusconi v čele nové administrativy proto není příliš vysoká.
Každá Italka, bez ohledu na věk či společenské postavení, myslí v první řadě na dobro svého syna. Více než devadesátiletá Rosa Berlusconiová, matka premiéra, není výjimkou.
„Můj chlapec je tak unavený,“ vyjádřila nedávno starost o synovo zdraví. „Říkám mu, proč se tak namáhá. Namísto aby si jen tak užíval plody svého snažení, raději zasvětil život službě této zemi – a sklízí jen nevděk,“ prohlásila o devětašedesátiletém Berlusconim.
Mnozí Italové jsou kritičtější. Pravděpodobnost, že po dubnových parlamentních volbách stane Berlusconi v čele nové administrativy proto není příliš vysoká. V průzkumech za levicí zaostává.
Jádro jeho potíží tkví hlavně v chabém výkonu ekonomiky. Italové se nedočkali slibovaného růstu.
Vstup do eurozóny přinesl nepopulární zvýšení cen. Kdysi úspěšné menší výrobce drtí levná konkurence z Číny a Indie.
Berslusconiho popularitě nepřispívá ani vleklá válka v Iráku, kde podpořil Washington. Ani desítky obvinění z korupce či nepovoleného stranického financování.
To ale není pro voliče zásadní. „Italové většinou přijímají tezi, že pro úspěšné počínání v politice či podnikání je nevyhnutelné balancovat na hraně zákonů a využívat známostí,“ vysvětluje politoložka Emanuela Poliová, autorka knihy o Berlusconiho straně Forza Italia. “ Jsou srozuměni s tím, že pokud si někdo chce otevřít třeba kavárnu – buď si získá lokálního politika, nebo může čekat na povolení celé věky.“
O korupci tedy Italové příliš nediskutují. Hlavním tématem zůstává dynamika ekonomiky.
Berlusconi, majitel mediálního impéria, fotbalového klubu AC Milán a také nejbohatší Ital, slíbil před čtyřmi lety řídit zemi stejně úspěšně jako své podnikání. Italové tedy očekávali zářivý úspěch. Nedostavil se.
V nestabilní zemi, kde se po válce střídala jedna vláda za druhou, je možné za takový úspěch pokládat snad jen skutečnost, že Berlusconi je nejdéle sloužícím italským premiérem moderní doby.
Jeho sliby o ekonomickém oživení se ale nesplnily.
Kde je příčina? Berlusconiho kritici hovoří o tom, že premiér se mnohem více zabývá úpravami zákonů, šitými na míru jeho podnikání či ochraně před žalobami. Na opravdové reformy, jako je například naléhavě potřebná změna důchodového systému, se nedostalo. Teď už je na ně pozdě – premiér si podle všeho nepřeje prosadit před volbami nepopulární kroky.
Může tedy přinést změnu lídr levice Romano Prodi? Možná ano.
Bývalý předseda Evropské komise má Itálii respekt. A v evropské politice osvědčil dostatečnou zkušenost i nadhled. Má šanci zvítězit. Jak ale loni naznačily německé volby, předpovídat výsledek může být velmi ošidné. Italský premiér proto burcuje své příznivce.
Už ale nemá dřívější charisma. „Není ten starý vojevůdce středo-pravé armády,“ napsal Guiliano Ferrara, šéfredaktor listu Il Foglio.
Levici se premiér snaží ztížit úkol tím, že prosadil nový volební zákon, který jej může zvýhodnit: mění systém zpět na poměrný.
Tím znovu podráždil kritiky, kteří říkají, že marní čas ve chvíli, kdy by se měl zabývat třeba reformou veřejných financí.
„Itálie se musí rozhodnout, čím chce být. Buď nebude dělat nic a zůstane stárnoucí zemí s odumírajícím průmyslem, s místním lobbováním a privátními zájmy,“ napsal Beppe Severgnini, komentátor listu Corriere della Sera. „A nebo zemí kvalitních služeb, poháněnou kvalitním designem, turistikou a novými technologiemi, kde je snadné podnikat.“
