02.01.2006
Jeho prvním úkolem bude „prodat“ prosincovou dohodu „pětadvacítky“ o sedmiletém rozpočtu unie skeptickému Evropskému parlamentu.
Rakousko se ujalo dnes na půl roku předsednictví v Evropské unii. Jeho prvním úkolem bude „prodat“ prosincovou dohodu „pětadvacítky“ o sedmiletém rozpočtu (2007-2013) unie skeptickému Evropskému parlamentu. Pokusí se dále učinit věrohodnější a přitažlivější unijní koncepci zvyšování konkurenceschopnosti (lisabonská strategie) a najít první odpovědi na loňskou krizi způsobenou negativními referendy o euroústavě ve Francii a v Nizozemsku.
Rozpočtový kompromis o financování EU zdaleka nesplňuje představy Evropského parlamentu (a Evropské komise) o tom, s jakými prostředky by unie o 27 členech měla hospodařit. Rakušané budou tedy muset EP přesvědčit, že lepší je mít něco než nic. Je sice krajně nepravděpodobné, že by europoslanci našli odvahu přehodit výhybku a vrátit unii do rozpočtové krize, nastolí však dodatečné požadavky, které bude při jednání třeba brát v potaz.
Se schváleným rozpočtem mají členské země daleko volnější ruce při nakládání s dalšími úkoly. Za rakouského a následného finského předsednictví bude EU dál posilovat jednotnou azylovou a imigrační politiku, přičemž obě země budou citlivé na argumenty nováčků, že je třeba věnovat pozornost i východu, nejen jihu unie. Budou prohlubovat součinnost v boji proti organizovanému zločinu a terorismu, mj. svěřováním nových pravomocí organizacím Europol a Eurojust. Právě v této oblasti si občané podle průzkumů nejvíce přejí „více Evropy“.
Totéž platí pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, kde se EU ještě více soustředí na balkánské problémy, včetně osudu Kosova. Rakousko bude aktivně podporovat vstupní rozhovory s Chorvatskem a bude usilovat o sbližování se Srbskem/Černou Horou i o stanovení termínu pro vstupní jednání s Makedonií. Připadne mu nesnadný úkol na základě jarního posudku Evropské komise navrhnout, zda Bulharsku a Rumunsku nabídnout členství podle plánu od 1. ledna 2007, nebo ho o rok odložit.
Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel zdůraznil, že jeho země chce v následujícím půlroku vést své předsednictví EU vlastním směrem a kurzem. Za prioritu označil přiblížení bloku občanům.
„Chceme vnést do evropského koncertu naše akcenty a tóny.. Jsme Rakušané a ne poloviční Němci“, uvedl kancléř ve svém projevu v rakouské televizi. Odmítl tak tezi francouzského listu Le Figaro o „malém německém předsednictví“.
Rakušané, kteří vstoupili do EU před 11 lety, se ujímají předsednictví podruhé; jejich první působení v roce 1998 bylo pro ČR památné tím, že její vstupní rozhovory přešly tehdy z fáze srovnávání legislativy do skutečného vyjednávání.
O dva roky později se na Vídeň snesly ze strany kolegů v EU hromy a blesky za to, že do vlády vstoupili krajně pravicoví Svobodní (SPÖ). Tato krize je však dnes zapomenuta; politikové v EU většinou uznávají, že na chování Rakouska to nemělo a nemá vliv, ba že se kancléři Wolfgangu Schüsselovi podařilo populistickou ultrapravici podílem na vládní odpovědnosti do značné míry neutralizovat.
Tato epizoda nebude tedy přítěží, až se Rakušané na červnovém summitu pokusí zformulovat první odpovědi na krizi EU způsobenou zamítnutím euroústavy ve dvou důležitých zemích. Mají v úmyslu prakticky ode dneška zahájit ono „přemýšlení“, jež unie vyhlásila loni v červnu, ale ve skutečnosti ho pomíjela kvůli rozpočtovým starostem.
Nikdo si nedělá iluze, že už nyní budou domluveny pádné odpovědi, například obnovení ratifikačního procesu ústavní smlouvy, nebo naopak její vyhlášení za definitivně mrtvou. Spíše se budou v této fázi hledat metody a cesty, jak překonat stále zjevnější nedostatek sympatií veřejnosti vůči institucím EU a celému integračnímu projektu.
