05.12.2005
Dnes – deset dní před klíčovým summitem – předloží Británie svůj návrh. A ač se Blairovi díky obratné diplomacii podařilo na svou stranu naklonit například Slovensko, Polsko nebo Česko, dohoda je stále vzdálená.
Fiasko hrozí při jednáních o rozpočtu unie na léta 2007 až 2013. A většina států má jasno, kdo je viníkem: Tony Blair, premiér Velké Británie, která nyní pětadvacítce předsedá.
Dnes – deset dní před klíčovým summitem – předloží Británie svůj návrh. A ač se Blairovi díky obratné diplomacii podařilo na svou stranu naklonit například Slovensko, Polsko nebo Česko, dohoda je stále vzdálená.
Britský návrh totiž včera odmítl belgický premiér Guy Verhofstadt. Vzkázal partnerům, že zablokuje každý návrh rozpočtu, který bude omezovat pomoc deseti novým členským zemím.
„Jsem pro spravedlivý rozpočet, který dá potřebné fondy na cíle a problémy, před nimiž nyní stojí Evropa a její občané,“ citovaly Verhofstadta agentury. Belgický premiér tedy odmítá, aby se peníze na náklady snižovaly. „Evropský rozpočet, který by klesl na 1,02 či 1,03 procenta unijního HDP, je nepřijatelný,“ řekl.
Britský premiér chce náklady snížit. Sliboval i ústupky ze své tradiční slevy, pokud jiné země ustoupí v zemědělství.
„Přestože jsme nabídli, že přistoupíme na snížení slevy z našeho příspěvku do rozpočtu, není jisté, že dohoda bude uzavřena,“ uvedl britský ministr pro evropské záležitosti Douglas Alexander.
Právě britská sleva se stala jedním z nejdiskutovanějších problémů. Letos se vyšplhala už bezmála k pěti miliardám eur, a pokud by se nezměnil systém, mohla by v dalších letech dosáhnout až deseti miliard.
Blair při vyjednávání narazil na odpor Francie. Jejím farmářům totiž putuje 22 procent z více než 40 miliard ročně. Francouzští představitelé jsou ochotni se bavit o změnách v zemědělství nejdříve okolo roku 2009 a měnit zaběhnutý pořádek až po roce 2013.
Blair se proto rozhodl jít cestou menšího odporu. Peníze chce seškrtat novým členským zemím z prostředků strukturálních fondů. Od Evropské komise si za to vysloužil označení „šerif z Nottinghamu“, protože chce chudým brát a bohatým dávat. Dalia Gribauskaite, komisařka pro rozpočtové záležitosti, navíc varovala: „To je návrh, který podporuje dvourychlostní Evropu. Bude se zvětšovat propast mezi chudšími a bohatými.“
Aby si Blair nováčky naklonil, podnikl koncem minulého týdne cestu do pobaltských republik a do Budapešti, kde se setkal se členy visegrádské čtyřky – tedy premiéry Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Aby je přesvědčil, nabídl částečné ústupky: naznačil ochotu vzdát se části rabatu vázané na financování rozšíření. Ročně by šlo zhruba o 1,5 miliardy eur.
Další vstřícné kroky jsou pro nováčky ještě důležitější. Namísto škrtu ve výši deseti procent ze strukturálních fondů pro nové členy Blair přislíbil jen pětiprocentní snížení. Navíc výměnou za méně peněz se pro státy, které k unii přistoupily vloni, zjednoduší čerpání unijních financí.
Dosud platil systém, kdy ve dvou letech následujících poté, co byla dotace přidělena, musí stát najít zdroje pro spolufinancování a projekt téměř dokončit, v zásadě dodat faktury. Blair nyní nabízí prodloužit toto období na tři roky. Česká vláda je ochotna se s tímto ústupkem spokojit a také Poláci po budapešťském setkání naznačili, že jsou spokojeni.
Jenže britský návrh rozpočtu se nezamlouvá ani mnohým starým členským zemím. Pro jedny je jen málo velkorysý, druzí to vnímají zase naopak.
