10.11.2005
Vysoká míra korupce, nedostačující ochrana národnostních a náboženských menšin či potlačovaná lidská práva, a zejména práva žen. To jsou hlavní nedostatky, které vytýká Turecku Evropská komise.
Vysoká míra korupce, nedostačující ochrana národnostních a náboženských menšin či potlačovaná lidská práva, a zejména práva žen. Takovou kritiku si vysloužilo Turecko ve včera zveřejněné zprávě Evropské komise o stavu země na cestě ke členství v unii. K nelichotivému vysvědčení, které je o něco ostřejší, než se čekalo, ještě přidal komisař pro rozšíření Olli Rehn kritiku slábnoucí vůle Turecka postupovat vpřed.
Na druhou stranu, komise v každoroční pravidelné zprávě poprvé označila Turecko za „fungující tržní ekonomiku“.
„Turecko se sice téměř ve všech oblastech posunulo kupředu, ale rozhodně mnohem méně ve srovnání s tím, jak se snažilo v loňském roce. Jeho vůle k nutným reformám, aby se mohlo stát členem unie, očividně slábne,“ uvedl včera Rehn, podle něhož Turecko bude muset přidat. Vstup Turecka se neplánuje dříve než v roce 2014.
Komise v hodnocení navrhla padesát úkolů, které musí Ankara splnit do dvou let. Mezi nimi jsou především úkoly v oblasti lidských práv, jako je odstranění mučení nebo nezávislá kontrola věznic či nezávislost justice. Hodnotící zprávu i úkoly musí schválit členské země EU na summit v prosinci. Přístupová jednání zahájila unie s Tureckem letos 3. října.
„Mnohé reformy už Turecko provedlo a papírově se stav zlepšuje, realita je ale jiná. Je proto nutné zajistit dodržování zákonů, aby se dalo říct, že Turecko je demokratickým právním státem,“ uvádí zpráva.
Samotní Turci se v poslední době dívají na požadavky unie skeptičtěji než dříve. „Nároky unie jsou hodně vysoké a turecké obyvatelstvo bude muset mnoho obětovat. Po dlouhém váhání s otevřením přístupových rozhovorů se podpora vstupu velmi snížila. Lidé nejsou ochotni přinést tolik obětí něčemu, co slibuje nejistý prospěch za dlouhou dobu,“ napsal v komentáři pro list European Voice Seda Domanic Basev z tureckého Centra pro ekonomická a zahraničně-politická studia.
Kritická zpráva komise odpovídá nedávným prohlášením některých komisařů, že je třeba tlak na Turecko při jednáních zvýšit. Například rakouské komisařce Benitě Ferrero-Waldnerové vadí zejména liknavý přístup ankarské vlády k právům žen. „Turecko sice kladlo na ženská práva v poslední době větší důraz než dříve, přesto je stále tureckým ženám ubližováno a nejsou dostatečně chráněna jejich práva. To se musí změnit,“ upozorňuje stopadesátistránková zpráva.
Podle bruselských analytiků musí Turecko v oblasti ochrany lidských práv postupovat mnohem rychleji, jinak nebude schopno se stát členem unie ani za deset let.
Vůči Turecku panuje v Bruselu i přes zahájení přístupových rozhovorů ostražitost. „Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vidí jako jediný možný výsledek plné členství v unii. Podle mého se mýlí. Bude se muset smířit nejdříve načas se statutem preferenčního partnerství, v jehož rámci přesvědčí, že není hrozbou pro unii. Například Francie slibuje referendum o vstupu a ať budou negociační procesy postupovat jakkoli, Francouzi nikdy Turecko do unie nepustí,“ řekl Wilfried Martens, bývalý belgický premiér a současný prezident Evropské lidové strany.
Ani plné členství však Turecku nezajistí všechny výhody. „Vyjednávací mandát v případě Turecka umožňuje využití trvalého přechodného období pro volný pohyb pracovních sil,“ vysvětlil Jan Kohout, český velvyslanec při EU. Například Rakousko už vzkázalo, že jeho pracovní trh zůstane pro Turky navždy uzavřen.
