09.11.2005
Obě strany projednali otázky íránského jaderného programu nebo situaci v Bělorusku a Uzbekistánu. Názory EU a Ruska se postupně sbližují.
O mezinárodních otázkách včetně íránského jaderného programu a o situaci v některých postsovětských republikách jednali dnes v Moskvě s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem přední diplomaté Evropské unie. O schůzce informovala agentura AP.
Lavrov si vyměňoval názor na zmíněné problémy s komisařkou EU pro vnější vztahy Benitou Ferrerovou-Waldnerovou, s vysokým představitelem unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou, se šéfem britské diplomacie Jackem Strawem, jehož země v současné době zastává rotující předsednictví EU, a s rakouskou ministryní zahraničí Ursulou Plassnikovou, jejíž stát se předsednictví unie ujme v příštím roce.
„Prodebatovali jsme širokou škálu mezinárodních problémů včetně situace na Blízkém východě, íránského jaderného programu, situace kolem Sýrie a Libanonu, budoucího statusu Kosova a situace v bývalých sovětských republikách,“ informoval novináře Lavrov po jednání. Konstatoval také, že postoj Ruska a EU vůči Íránu „nedělí žádná propast“. Ministr Straw prohlásil, že EU by uvítala, kdyby Írán spolupracoval tak, aby nebylo nutné obrátit se s žádostí o případné sankce na Radu bezpečnosti OSN.
Rusko a Evropská unie se v uplynulých letech sblížily a na jaře podepsaly novou dohodu, Moskva se ale obává, že rozšířená unie získává vliv v bývalých sovětských republikách, které považuje za svou sféru vlivu.
Ferrerová-Waldnerová před moskevskou schůzkou prohlásila, že EU bude „usilovat o těsnější dialog s Ruskem“ o Uzbekistánu a Bělorusku, „kde EU a Rusko mají společný zájem o zlepšení vlády, respektování lidských práv a pokrok na cestě k demokracii“.
Rusko a Západ jsou názorově rozděleni pokud jde o květnové nepokoje v Uzbekistánu. EU a Spojené státy volají po mezinárodním vyšetřování násilí, při němž podle ochránců lidských práv vládní jednotky střílely do neozbrojených civilistů a stovky jich zabily. Rusko podpořilo postoj uzbeckého vedení, které připsalo vinu islámských radikálům, a jeho neochotu umožnit vyšetřování.
EU a USA by také uvítaly, kdyby Rusko zaujalo shodný postoj s nimi vůči Bělorusku, které se vinou netolerance autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka vůči disentu stalo vyděděncem a častým terčem kritiky Západu.
