01.11.2005
Evropští analytici se v hodnocení neformálního summitu EU shodují na tom, že za stávající krize bylo dobře, že nejvyšší představitelé „pětadvacítky“ spolu mluvili bez zásadních rozepří.
Evropští analytici se v hodnocení neformálního summitu EU, který se konal minulý čtvrtek v Hampton Courtu u Londýna, shodují na tom, že za stávající krize bylo dobře, že nejvyšší představitelé „pětadvacítky“ spolu mluvili bez zásadních rozepří a vytvořili tak lepší náladu pro případná podstatná rozhodnutí na řádném summitu v prosinci. Už dříve bylo podle nich jasné, že neformální setkání žádné podstatné závěry nepřinese.
Zásadním prvkem jednání bylo podle analytiků zjištění, že zatímco předseda Evropské komise José Barroso na konci schůzky optimisticky předpovídal prosincový kompromis o rozpočtu na léta 2007-13, britský premiér jeho nadšení spíše mírnil.
I přesto podle Johna Palmera, ředitele Střediska evropské politiky (EPC), tlak nováčků EU na Blaira byl účinný. Blair podle něj nyní akceptuje, že případné strukturální reformy zemědělské politiky EU budou mít dopad až po roce 2013. Palmer zároveň upozorňuje, že rozpočtové rozuzlení nezávisí jen na britském „rabatu“, ale také na tom, zda se povede najít dost peněz pro odškodnění Nizozemska a Švédska, které mají pocit, že do rozpočtu unie přispívají nespravedlivě moc.
Klíčovým prvkem dohody ovšem stále zůstává souhlas Francie s návrhem EK na společnou vyjednávací pozici unie na prosincové konferenci Světové obchodní organizace v Hongkongu. Pokud by Francie podle Palmera s návrzem nesouhlasila, bude dohoda o rozpočtu uvnitř EU zásadně ohrožena.
Hlavním tématem summitu bylo hledání odpovědí na otázku, jak má EU čelit globalizaci, která nahlodává její konkurenceschopnost a tudíž postupně i její nákladné sociální systémy. Paul Hofheinz, prezident nevládní organizace Lisbon Council, vyjádřil potěšení nad tím, že lídři EU konečně jednou mluvili o tom, co je pro kontinent nejdůležitější.
„Evropané musí pochopit, že nemáme vrozené právo na blahobyt a vysokou životní úroveň. Je načase si uvědomit, že pokud chceme žít lépe než zbytek světa, musí i naše ekonomiky být lepší a konkurenceschopnější,“ řekl Hofheinz a složil Blairovi hold za uspořádání summitu.
Jeho uvažování však není zdaleka sdíleno napříč unií. Zejména ve Francii jsou anglosaské liberalizační tendence vnímány ve světle globalizace jako kontraproduktivní. Summit tedy za fasádou jednoty opět ukázal, že členské země EU jsou zásadně rozděleny v názoru, jak čelit globalizaci, a těžko se dohodnou na podstatné strategii.
