01.11.2005
Řecký premiér Kostas Karamanlis v pondělí vyzval Turecko, aby změnilo své chování, pokud chce skutečně vstoupit do Evropské unie. Ke kritice se připojil i Francouz Le Pen.
Řecký premiér Kostas Karamanlis v pondělí vyzval Turecko, aby změnilo své chování, pokud chce skutečně vstoupit do Evropské unie. Hodnoty EU nejsou v souladu s tureckou okupací severní části Kypru, zdůraznil Karamanlis podle agentury AFP v řeckém parlamentu.
„Turecko se může stát členem EU, jen pokud bude plně respektovat její pravidla a hodnoty. A tyto hodnoty nejsou v souladu s tureckou okupací evropského území,“ prohlásil řecký premiér.
Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy turecká vojska vpadla na sever ostrova v reakci na snahu kyperských Řeků připojit Kypr k pevninskému Řecku. Kyperští Turci následně vyhlásili samostatnou Severokyperskou tureckou republiku, kterou ale uznala jen Ankara. Řecký jih ostrova vstoupil v květnu loňského roku do Evropské unie jako Kyperská republika.
Mezi Aténami a Ankarou panuje letité napětí především kvůli nevyjasněné záležitosti kolem rozdělení Kypru. Řecko sice v uplynulých měsících podpořilo verbálně snahy Turecka o členství v EU, podmínilo to ale požadavkem, aby Ankara fakticky uznala existenci řecké Kyperské republiky, což se zatím nestalo.
Ankaru kritizoval také francouzský krajně pravicový předák Jean Marie Le Pen. Ten v rozhovoru pro agenturu Reuters zdůraznil, že unie by měla zahrnovat jen ty země, jež sdílejí stejnou kulturu a historii. Proto kritizuje Turecko za jeho neochotu uznat Kyperskou republiku. Le Pen podle agentury cítí, že řecká část ostrova, která již byla do EU začleněna, by jeho snahy mohla podpořit.
„Když přijmeme Turecko, proč bychom nemohli přijmout třeba Egypt, Súdán nebo Alžírsko? Musí přece existovat nějaké hranice. Když chcete sestavit fotbalový tým, tak do něj nenaberete hráče basketbalu,“ prohlásil Le Pen.
„Turecko by mělo patřit jen samo sobě,“ prohlásil Le Pen, když se ho novináři zeptali, zda tato země podle jeho názoru patří do EU či nikoli.
Turecko musí odstranit mučení
Evropská komise dá Turecku příští týden dvouletou lhůtu, během které bude muset definitivně vykořenit mučení, prosadit náboženské svobody a upevnit kontrolu armády civilní mocí. Podle listu Financial Times komise uvede, že na splnění těchto a dalších úkolů závisí pokrok v rozhovorech o přistoupení k EU. Celkem jich Turecko dostane kolem 150.
Pravidelný posudek EK bude podle listu na jedné straně koncipován jako návod pro turecké úřady, jak postupovat, a na druhé jako uklidňující signál veřejnému mínění v EU, že se unie všemožně stará, aby tato velká země vstoupila jedině jako plnohodnotná demokracie. Podle průzkumů většina občanů EU s tureckým členstvím nesouhlasí; v Rakousku sdílí tento odpor přes 80 procent obyvatel, ve Francii vstup Turecka podporuje 11 procent.
Podle návrhu hodnotící zprávy, kterou Evropská komise schválí ve středu 9. listopadu, musí v Turecku do dvou let platit „nulová tolerance“ vůči mučení. Musí být schválen zákon, který vyloučí všechny ústrky, jimiž trpí nemuslimské náboženské menšiny a obce. Vojenská a obranná politika musí být plně kontrolována parlamentem a soudnictví musí dosáhnout naprosté nezávislosti; zejména nesmí pokračovat praxe, kdy vojenské soudy soudí civilisty.
