26.10.2005
České rybářské podniky se musí připravit na nižší produkci ryb. Důvodem je Evropský rybářský fond, jehož pravidla začnou v zemích pětadvacítky platit již za dva roky a potrvají do roku 2013.
České rybářské podniky se musí připravit na nižší produkci ryb. Důvodem je Evropský rybářský fond, jehož pravidla začnou v zemích pětadvacítky platit již za dva roky a potrvají do roku 2013.
Fond sice především menším podnikům nabídne dotace na chov ryb, jejich zpracování a uvádění na trh, ale zároveň je bude v duchu nové evropské zemědělské politiky nutit omezovat intenzitu hospodaření.
To může podle mínění rybářských podniků vést k poklesu produkce sladkovodních ryb ze současných necelých 20 tisíc tun na 15 až 17 tisíc tun. V pesimistické variantě až na deset tisíc tun, což je množství, které se v Česku spotřebuje. Předpokládá se, že zároveň by měl růst podíl sportovního rybářství, tedy ryb ulovených na volných tocích.
„Bude to nepřímý tlak. Když nebudou splněny podmínky dané fondem, nebudou dotace,“ říká náměstek ministra zemědělství Karel Mach. Stát na to podle něj může zareagovat i zavedením dotace.
Představitelé rybářských firem soudí, že odvětví zřejmě přestane být jedním z nejstabilnějších sektorů domácího zemědělství.
„Má-li ekonomika dál fungovat, bude se muset sáhnout do nákladů. Cena ryb je daná a sníží-li se výroba, musí klesnout i náklady, zřejmě včetně počtu zaměstnanců,“ říká Zbyněk Zajíc, šéf Rybářství Kardašova Řečice.
Podle Jana Hůdy, ředitele Rybářství Třeboň, budou muset firmy změnit i strukturu výroby. Omezit produkci kaprů a víc se zaměřit na jiné druhy ryb, jako jsou amur, lín, candát nebo štika. „A umět je dostat na trh po celý rok, nejen v době podzimních výlovů,“ míní Hůda.
Hlavní je mořský rybolov
Jeden z tradičních tuzemských oborů, který si získal i jméno v zahraničí, tak čeká řada změn.
„Klíčové bude, jak se podaří udržet stabilitu celého odvětví,“ říká Mach. Dojde-li podle něj k jejímu narušení, lze čekat majetkové změny a další koncentraci zatím roztříštěného odvětví.
„Hlavně o rybníky a okolní pozemky, které lze využít například i pro cestovní ruch, bude za této situace velký zájem. S tím by měly rybářské firmy počítat,“ dodává Mach.
Evropští rybáři mají ze „sedmiletého“ fondu dostat až pět miliard eur. Hlavně ale na mořský rybolov, na sladkovodní by z této částky měla jít jen dvě a půl procenta.
Česko dostane 27 miliónů eur, tedy ročně přibližně 3,8 miliónu eur. Investice, v duchu národní strategie a z ní vycházejících projektů, si ale budou muset firmy platit samy. Až potom budou čekat na přísun unijních finančních prostředků. To malé, často podkapitalizované, rybářské podniky může od této formy dotace odrazovat.
Kapr by neměl být dražší
Přestože letos počasí rybářům nepřeje – léto bylo studené s malými přírůstky a současné teplo zase brzdí výlovy – celková produkce se má pohybovat na loňské úrovni. Tedy kolem 19 400 tun.
„Šupinatých ryb z tuzemské produkce, zvláště pak kaprů, by měl být na Vánoce dostatek,“ uvedl ředitel profesního Rybářského sdružení Česka Václav Šilhavý.
O cenách sice ještě není jasno, ale žádný šok se nečeká. Některé firmy by rády udržely loňské ceny, jiné čekají maximálně pětiprocentní růst. Podle místních podmínek by spotřebitel mohl kilogram kapra první třídy (do 2,5 kg) koupit od 60 do 68 korun. Výběrový kapr (nad 2,5 kilogramu) pak bývá zpravidla o osm až deset korun dražší.
Produkce ryb v Česku
