23.10.2005
Polské prezidentské volby zpečetí posun země doprava, protože oba soupeři slíbili, že budou tvrdě hájit národní zájmy.
Oba nejspíše přitvrdí tón vůči starým protivníkům, Rusku a Německu, ale pevně se přidrží dlouhodobých závazků k Evropské unii a NATO a těsnému přátelství se Spojenými státy, napsala agentura AP.
Protržně orientovaný Donald Tusk i konzervativec Lech Kaczyňski přislíbili však sebevědomý postoj i vůči Evropské unii a zejména ve vztahu k Washingtonu.
Jejich politické strany, Tuskova Občanská platforma a Kaczyňkého Právo a spravedlnost, si odnesly nejvíce hlasů ze zářijových parlamentních voleb a obě strany nyní spolupracují na vytvoření společné vlády.
„Myslím si, že tam bude rozdíl v důrazu, ve slovním vyjádření, ale skutečná strategie bude stejná,“ poznamenal Antoni Podolski, politický ředitel Střediska pro mezinárodní vztahy.
I když jsou Německo a Rusko velmi důležitými obchodními partnery, halí je stín vzpomínek na utrpení, které Polákům oba státy způsobily za druhé světové války. Nevraživost k Moskvě pak posílily desítky let pod sovětskou mocí v komunistické éře.
Kaczyňski vytáhl v předvolební kampani několikrát protiněmeckou kartu s průhlednou kalkulací, že získá hlasy starších Poláků, kteří si pamatují poslední válku.
Jako starosta Varšavy si objednal nedávno finanční odhad škod, které způsobili nacisté Varšavě. Ta byla ke konci druhé světové války prakticky srovnána se zemí.
V páteční rozhlasové debatě Kaczyňski kritizoval Tuska za to, že popsal své setkání s německým prezidentem Horstem Köhlerem jako schůzku vedenou „v duchu usmíření“.
„Trochu mě to znepokojuje. Rád bych měl dobré vztahy s Německem … ale na rovnoprávném základě. Zatím Německo odmítá uznat tuhle rovnoprávnost a nedostatkem pevnosti si respekt Němců nezískáme,“ řekl.
Tusk se ohradil proti nařčení ze slabosti tím, že Kaczyňského tvrdší tóny mohou Polsku více uškodit než prospět. „Polská pozice u sousedních států a v Evropské unii může utrpět,“ řekl Tusk.
Rusko nehrálo v předvolební kampani velkou roli, i když vztahy s Moskvou se dostaly na bod mrazu ve chvíli, kdy Polsko intervenovalo loni v ukrajinské volební krizi a tlačilo na opakování prezidentské volby. Ta znamenala porážku promoskevského kandidáta.
Polští vůdci také vyjádřili letos znepokojení nad rusko- německým plánem na vybudování plynovodu pod Baltským mořem, který by obešel polské území.
Komentátoři opakovaně rýsovali podobnosti s nacisticko-sovětským paktem, který vedl k okupaci Polska nacistickým Německem a sovětským svazem.
Ani jeden z kandidátů příliš nehovořili o polském plánu na stažení jednotek z Iráku počátkem příštího roku. Jejich politické strany naznačily, že polské síly tam mohou zůstat za předpokladu, že se podaří vyjednat s Washingtonem nové podmínky.
ozmístění 1500 vojáků v Iráku je v Polsku krajně nepopulární a mnozí mají pocit, že Washington Varšavu neodměnil větším množstvím polských investic v Iráku ani zrušením víz pro Poláky cestující do Spojených států.
