20.10.2005
Evropská unie začíná ztrácet trpělivost s Íránem. Společně se Spojenými státy se tři členové unie – Německo, Francie a Velká Británie – snaží vytvořit mezinárodní koalici, která by donutila Teherán k zastavení sporného jaderného programu.
Evropská unie začíná ztrácet trpělivost s Íránem. Společně se Spojenými státy se tři členové unie – Německo, Francie a Velká Británie – snaží vytvořit mezinárodní koalici, která by donutila Teherán k zastavení sporného jaderného programu. Z bruselských kruhů se to dozvěděl Handelsblatt. Ve spolupráci jde o to dostat na evropskou stranu dosud proíránsky laděné státy, jako jsou Rusko či Jižní Afrika, a izolovat konzervativního íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda.
USA a unie Írán podezírají z toho, že chce pod záminkou civilního jaderného programu vyvíjet jaderné zbraně. Dosud se jim ale nepodařilo ničeho dosáhnout. Na posledním zasedání rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v září se jim nepodařilo prosadit, aby se problémem zabývala Rada bezpečnosti OSN. Ze 35 členských států MAAE hlasovalo pro rezoluci, v níž je Íránu vytýkáno porušení zákazu jaderných zbraní, celkem dvaadvacet. Tuto „koalici“ nyní chtějí Evropané rozšířit.
Včera se v Paříži se zástupci USA a Ruska setkali evropští diplomaté, kteří chtěli Moskvu přesvědčit o nutnosti ukončení podpory Íránu. Rusko Teheránu neustále dodává jaderné technologie a sankce odmítá. Jelikož mají Rusové v Radě bezpečnosti právo veta, je jejich postoj rozhodující. K evropské straně by se kromě nich měly podle Bruselu přidat také Jižní Afrika, Indie a Brazílie. Tyto státy ale samy mají civilní jaderné programy a bojí se, že by Írán mohl být precedentem.
Pokud se koalici podaří posílit, pak by Írán mohl být izolován již na dalším zasedání MAAE v listopadu. Grémium by mohlo případ převést na Radu bezpečnosti OSN, která by pak mohla uvalit sankce. „Írán musí vědět, že Společenství národů drží při sobě, jinak bude dělat dál to, co chce,“ říká předseda zahraničněpolitického výboru Evropského parlamentu Elmar Brok.
Pokud by se unii a Spojeným státům podařilo na svou stranu získat také Rusko, mohla by svůj postoj změnit i Čína, která má v radě taktéž právo veta. Expertka na Írán Angelika Beerová naopak považuje případnou izolaci za „velkou chybu“. Tím by podle ní byly posíleny konzervativní síly kolem prezidenta Ahmadínedžáda a zmenšily by se šance na vyřešení problému.
V posledních dnech se přitom jaderný spor mírně uklidnil. Šéf MAAE Muhammad Baradej řekl, že by se EU a Irán mohly brzo navrátit k jednacímu stolu. Minulý týden to naznačilo íránské ministerstvo zahraničí. Jednání obou stran byla v srpnu přerušena poté, co Írán opět spustil sporné zpracování uranu a unie jednání odmítla. Ta se ale nyní novému setkání nebrání. Nicméně zdůrazňuje, že bez diplomatické hrozby v podobě velké mezinárodní koalice se nic nepohne. Podle evropských diplomatů musí Teherán nejdříve zcela zastavil veškerou výrobu jaderného paliva a zavřít atomové zařízení v Isfahánu. Teprve poté bude možné opět společně jednat.
Ze samotného Teheránu zatím přicházejí rozporné signály. Zatímco prezident Ahmadínedžád unii hrozí, jsou někteří další politici veřejně pro nová jednání s Evropou.
