12.10.2005
Podle člena bankovní rady nejsou stát ani jeho instituce technicky připravené na přijetí společné evropské měny.
Česká republika není připravena na přijetí eura. Na bankovním semináři to řekl člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek. Podle něj se musejí státní instituce především vyrovnat s tím, že po přechodu na společnou evropskou měnu přijdou o měnovou politiku, kterou dosud vykonává ČNB. Stát poté bude muset centrální banku zastoupit, na což ale zatím není připraven. Ministra financí Bohuslava Sobotku (ČSSD) Řežábkovo vystoupení pohoršilo, poškozuje Česko v zahraničí.
„Vystoupení pana Řežábka je pohoršující. Udělal tím ostudu České národní bance, protože Česká národní banka se dohodla s premiérem a ministerstvem financí (na tom), že budeme společně prosazovat termín přistoupení k jednotné evropské měně v roce 2010,“ řekl Sobotka. Řežábek dodržení tohoto termínu vidí pesimisticky, bez reforem to prý bude možná o dost později.
Guvernér centrální banky Zdeněk Tůma by si měl podle ministra udělat pořádek. „Není možné, aby jednotliví členové bankovní rady vystupovali s takovými názory a poškozovali Českou republiku v zahraničí,“ uvedl Sobotka.
Řežábek se domnívá, že existují i technické problémy. Státní instituce totiž při samotném přechodu na euro budou muset po nějaký čas pracovat s korunou i s eurem najednou. Na to však nejsou technicky vybavené. „I poslední mateřská školka se s tím bude muset vyrovnat. Státní systém o těchto technických problémech, na které není připraven, vůbec nezačal diskutovat,“ řekl člen bankovní rady.
Maastrichtská kriteria jsou příliš rozvolněná
Existují ale i jiné problémy. Kritéria, která bude muset ČR při přechodu na společnou evropskou měnu splnit, jsou podle Řežábka mnohdy příliš rozvolněná a EU dávají volnou ruku, koho do eurozóny přijme. Jedním z nich je hledisko takzvané cenové stability, kdy stát nesmí o více než 1,5 procentního bodu překročit průměrnou míru inflace tří členských zemí, které dosáhly nejlepších výsledků cenové stability. Řežábek se ale domnívá, že není jasné, jak jsou nejlepší výsledky definovány.
ČR ale bude muset splnit i další kritéria. Stát nesmí před vstupem do eurozóny o více než dva procentní body překročit průměrnou úrokovou sazbu tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků cenové stability.
Schodek veřejných financí navíc nesmí přesáhnout hranici tří procent HDP a celkový státní dluh 60 procent HDP. „Jestliže stát se nepřipraví na to, že dlouhou dobu bude muset udržovat jisté hodnoty, dostane se v budoucnu do problémů, jaké vidíme v Německu nebo ve Francii,“ uvedl Řežábek.
Fiskální výhled představuje velkou nejistotu
„Česká republika plní konvergenční program, ke kterému se (EU) zavázala, a dokonce vykazuje nižší schodek (veřejných financí),“ řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.
Řežábek nicméně uvedl, že jednou z velkých nejistot ohledně přijetí eura je fiskální výhled. „To znamená, že není momentálně jasné, jak se bude státní rozpočet pohybovat,“ řekl. Jestliže někdo naplánuje státní deficit 90 miliard korun a momentálně je v plusu, ale výhledově říká, že daný deficit ještě dožene a za poslední měsíce v roce bude tak obrovský, tak to samo o sobě je minimálně překvapivé, dodal.
Státní rozpočet skončil v září s nejvyšším přebytkem v historii ČR. Podle MF hospodařil stát s přebytkem 25,8 miliardy korun. Parlament pro letošek schválil schodek 83,6 miliardy Kč. Ministr financí Bohuslav Sobotka v září řekl, že schodek za celý rok by mohl být nižší o 20 až 30 miliard korun. Premiér Jiří Paroubek naznačil, že by mohl dosáhnout tří procent HDP, ačkoli se očekávalo 4,7 procenta.
Koruna potřebuje více volnosti k posilování
Jednou z podmínek je i vstup Česka do mechanismu ERM II, kdy se má kurz koruny svázat s eurem. Podle člena bankovní rady je však výhodnější nechat české měně více volnosti. Koruna by tak mohla nadále posilovat, o čemž na začátku října hovořil i další člen bankovní rady Miroslav Singer. Řežábek ale navíc uvedl, že Evropská centrální banka již naznačila, že další posilování koruny bude možné.
Podle vládní Strategie přistoupení ČR k eurozóně má Česko přijmout euro mezi lety 2009 a 2010. Premiér Jiří Paroubek však začátkem září rok 2009 téměř vyloučil a za pravděpodobnější termín označil rok 2010. O plnění strategie přistoupení k euru bude vláda zřejmě jednat v listopadu.
