06.10.2005
Zatímco Záhřeb tento týden oficiálně začal s Evropskou unií rozhovory o přistoupení, Bělehrad dostal pouze zelenou k tomu, aby začal jednat o stabilizační a asociační dohodě, která je předstupněm členství v EU.
Pět let po pádu autoritářského režimu srbského vládce Slobodana Miloševiče obyčejní Srbové poslouchají projevy politiků o nutnosti dalších reforem a šetření. Z jejich pohledu se ale revoluce dostala do fáze utahování opasků tam, kde už není co utahovat. Malí zemědělci se bojí výkupu půdy velkými vlastníky, důchodci žehrají na růst cen energií i potravin a o štěstí mluví ti, kdo mají práci.
Zhruba stejná doba uplynula od konce nacionalistického režimu Franja Tudjmana v Chorvatsku. Jeho obyvatelé počítají sice každé léto rekordní příliv turistů, ale zdravotnictví a sociální systém jsou blízko kolapsu, nezaměstnanost neklesá a země je rekordně zadlužená.
Zatímco Záhřeb tento týden oficiálně začal s Evropskou unií rozhovory o přistoupení, Bělehrad dostal pouze zelenou k tomu, aby začal jednat o stabilizační a asociační dohodě, která je předstupněm členství v EU.
Srbové si včera připomněli výročí pádu Miloševiče, zatímco srbští politici se připravovali na příjezd delegace Mezinárodního měnového fondu, která má zjistit, zda vláda plní podmínky pro další půjčky a především, zda skutečně projde minulý týden v parlamentu odhlasovaná reforma penzijního systému. Do Bělehradu také příští týden zamíří vyjednávací tým Evropské komise, který bude pracovat na asociační smlouvě.
„Jsme připraveni na rychlé rozhovory, které mohou trvat devět až dvanáct měsíců,“ řekl podle Radia B92 místopředseda srbské vlády pověřený jednáním s EU Miroljub Labus. V minulosti také několikrát naznačil, že země může být na členství připravena už v roce 2012.
Kosovo a Černá Hora
Politickou komplikací ovšem může být referendum o nezávislosti, které se na jaro příštího roku chystá vyhlásit Černá Hora. Příští rok totiž vyprší lhůta, která v dohodě o vytvoření soustátí Srbsko a Černá Hora bránila odtržení jedné části konfederace. A Evropská unie se obává jakékoli změny hranic na Balkáně, především s ohledem na Kosovo, kde většinoví Albánci žádají nezávislost.
Kosovo je přitom dalším otazníkem. Zvláštní vyslanec Spojených národů Kai Eide včera dokončil zprávu pro generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, v níž podle oficiálních zpráv doporučuje zahájit rozhovory o budoucím statutu této dosud srbské provincie. OSN se má zprávou zabývat v druhé polovině října.
Spolupráce s Haagem
Klíčovou otázkou Srbů i Chorvatů je spolupráce s haagským tribunálem. Jeho hlavní žalobkyně Carla del Ponteová dostala minulý týden v Bělehradu od nového ministra obrany Zorana Stankoviče slib, že jeden z hlavních obviněných, bosenskosrbský generál Ratko Mladić, bude do Haagu vydán do konce prosince.
Záhřeb zase ujišťuje, že skrývající se generál Ante Gotovina není v Chorvatsku. „Generál je ochoten stanout před chorvatským soudem, ale ne v Haagu,“ řekl v pondělí listu Wall Street Journal Gotovinův obhájce Luka Mišetić.
Nejtěžší bude zemědělství
Obě země už jsou s unií svázané ekonomicky, dostávají stovky miliónů eur pomoci na konkrétní projekty související zejména s infrastrukturou nebo reformou státní správy, EU je hlavní obchodní partner obou zemí. V případech obou zemí a jejich jednání s unií bude asi nejdůležitější ekonomicko-sociální kapitolou zemědělství. Chorvaté, kam na tzv. screening čili podrobné zmapování celé země zamíří evropští úředníci už 20. října, mají výhodu v tom, že budou jednat o konkrétních opatřeních, kvótách a požadavcích.
Srbsko má před sebou jen vágní odhad, že padesát procent veškerých jednání se povede o zemědělství a obchodu s potravinami, jejichž je země významným vývozcem do EU. Srbští zemědělci jsou v porovnání s kolegy z unie málo výkonní a hospodaří na podstatně menších farmách.
Chorvatským strategickým cílem je dokončit rozhovory do roku 2007, aby všechno bylo připraveno na vstup v roce 2009. Unie však do té doby bude muset reformovat sama sebe, neboť rozhodovací mechanismy z Nice jsou nastaveny na 25 nebo 27 členů, za dva roky by měly přistoupit Bulharsko a Rumunsko. „Buď budeme muset přijmout ústavu nebo rozhodnout o úpravě či dodatcích ke stávajícím pravidlům,“ řekl komisař pro rozšíření Olli Rehn po úterním zahájení rozhovorů s Chorvaty.
Domácí komplikace
Počátek sbližování s EU by mohl do Srbska přitáhnout více zahraničních investorů, i když pokračující politická nestabilita a nekončící hrozba předčasných voleb dosud velké investory odrazovala.
Některá chorvatská média uvádějí, že nejhorší fázi má země za sebou. Experti však varují, že to nejhorší teprve přijde. „Největší problémy má Chorvatsko v hospodářství, v boji proti korupci, vzdělávání a veřejné správě. Musíme do těchto sektorů mnohé investovat zevnitř země, hlavně potírat korupci, to nemůže nikdo jiný než chorvatská společnost,“ řekl listu Slobodna Dalmacija Željko Lovrinčević ze záhřebského Ekonomického institutu.
V samotné chorvatské společnosti je problém vstupu do EU zúžen na problém vztahu k mezinárodnímu tribunálu a vydání Anteho Gotoviny. Z tohoto důvodu premiér pravicové vlády Ivo Sanader dosud vedl dvojakou politiku: sliboval změny, včetně reformy soudnictví, a snažil se zároveň neztratit nacionalistické stoupence, kteří vládě vyčítají ústupky v otázce vydávání obviněných do Haagu.
Vládu tak čeká propad popularity. Už teď vládní Chorvatské demokratické společenství podle průzkumu agentury Puls z konce září předstihli o dva body opoziční sociální demokraté a žádný z vládních politiků nevévodí žebříčkům popularity. Vstup do EU podporuje podle Pulsu jen 33 procent Chorvatů.
