04.10.2005
Evropská unie se odhodlala k historickému kroku, z něhož má mnoho Evropanů strach. Začala jednat s Tureckem o jeho vstupu.
Rozhovory však nezačaly, jak měly. Včera v pět hodin odpoledne ministři zahraničí EU místo slavnostního aktu poslali turecké vládě upravené vyjednávací podmínky. Turecký ministr zahraničí Abdullah Gül po několika hodinách váhání podle agentury Reuters oznámil, že odlétá do Lucemburku formálně zahájit rozhovory. Turecko tak přijalo podmínky upravené na nátlak Rakouska. Očekává se, že rozhovory potrvají nejméně deset let.
Čtyřiadvacet zemí EU nabízelo plné členství, jediná – Rakousko – chtěla prosadit i možnost pouhého „privilegovaného partnerství“, tedy volnějšího spojení kvůli obavám z ohrožení pracovního trhu i evropských hodnot. Nesouhlas jediné země však v tomto případě znamenal, že nesouhlasí nikdo.
Upravený návrh podmínek jednání podle diplomatických zdrojů přímo možnost privilegovaného partnerství nezmiňuje a nakonec s ním souhlasilo i Rakousko. Proti nebyl ani Kypr, který se obával, že Turecko může zablokovat jeho členství v NATO. O odstavec obsahující tuto podmínku se vedl poslední spor.
Telefonát z USA
Turecko už dříve dalo najevo, že jinou možnost než plné členství na konci procesu vyjednávání nepřijme a že raději rozhovory vůbec nezačne. „Ti, kteří v EU nejsou schopni přijmout Turecko jako člena unie, jsou proti spojenectví civilizací,“ řekl včera dopoledne turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který dosud prosadil všechny reformy, které unie požadovala.
Erdogana k přijetí podmínek stanovených unií přemlouvala v telefonickém rozhovoru i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. USA vstup Turecka, jednoho ze svých nejvěrnějších spojenců, podporují.
Klíčový index turecké burzy se včera v očekávání dohody mezi EU a Tureckem vyšplhal k pětiletým maximům: polepšil si o 2,9 procenta. Turecká měna vůči dolaru v reakci posílila o 0,4 procenta na 1,342 liry.
Rakouský postoj překvapil i experty. „Rakouský odpor byl překvapivý. Jsou pro něj dva hlavní důvody: opravdu jednotný odpor, na němž se shodnou socialisté i konzervativci, a propojení otázky Turecka s Chorvatskem, jehož se Rakousko cítí být ochráncem,“ řekl HN Petr Drulák, ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Chorvatsko včera dostalo pozitivní hodnocení od mezinárodního tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii a může s EU začít jednat o členství.
Ivo Šlosarčík, ředitel pražského institutu Europeum, dodal ještě jeden důvod. „Rakousko bude od prvního ledna předsednickou zemí EU a nechtělo zřejmě mít otázku Turecka na stole,“ řekl Šlosarčík.
Proč Rakušané zůstali v odporu osamoceni, když se z Bruselu a řady hlavních měst členských států ozývaly také kritické hlasy vůči Turecku? „Z právního hlediska stačí k zablokování rozhodnutí jeden hlas, proto se nepřidaly jiné velké státy,“ řekl Šlosarčík.
EU v krizi
Diskuse kolem Turecka podle Druláka i Šlosarčíka svědčí o dlouhodobé krizi unie. „Ukazuje se, že neúspěchy referend o euroústavě nebyly znakem dílčích problémů, ale že evropská integrace zápasí s celkovou vnitřní krizí,“ řekl Drulák. Podle Šlosarčíka podobný nesoulad panoval i před minulou vlnou rozšíření unie. O nových členech unie tak není vůbec jasno. Pouze Bulharsko a Rumunsko mají jasně dané podmínky a mohou vstoupit do unie nejpozději v roce 2008.
Turecká pro a proti
argumenty Pro vstup
Rychle se rozvíjející ekonomika se 70 milióny obyvatel.
Vytvoření mostu mezi křesťanskou a islámskou civilizací.
u Silná turecká armáda a strategická poloha země by posílila postavení EU ve světě.
Velký přírůstek obyvatelstva by mohl pomoci řešit krizi penzijních systémů stárnoucího kontinentu.
argumenty proti vstupu
Lidnatá země by získala obrovské zastoupení v institucích EU.
Kulturní odlišnosti by zkomplikovaly rozhodování v orgánech EU.
Chudý stát by značně zatížil společný evropský rozpočet, EU by zchudla.
Turecká pracovní síla by zaplavila EU.
Lidská práva jsou dodržována jen na papíře.
