13.09.2005
Zpráva Světové banky nazvaná Doing Business in 2006 hodnotí poměry pro ekonomické aktivity ve 155 zemích světa. Česko se letos na tomto v podstatě globálním žebříčku umístilo na 41. místě.
Bude-li někdo chtít založit firmu v Laosu, zabere mu to 198 dnů. V Sýrii to bude mnohem menší ztráta času, ale zato tam založení firmy přijde na 270 tisíc dolarů. V Guatemale zase bude čekat na rozhodnutí soudu v jednoduchém podnikatelském sporu čtyři a půl roku.
Zpráva Světové banky nazvaná Doing Business in 2006 (Podnikání v roce 2006) hodnotí poměry pro ekonomické aktivity ve 155 zemích světa. Česko se letos na tomto v podstatě globálním žebříčku umístilo na 41. místě. Těsně za Botswanou, ale ještě před Itálií a Francií.
Překvapením je Srbsko
Loni v ukazatelích pokroku a počtu reforem překvapilo Slovensko, které vedlo tabulku postkomunistických zemí. Letos na sebe výrazným vzestupem upozornilo Srbsko a Černá Hora. Například náklady na založení firmy tam klesly z pěti tisíc na pět set eur. A procedura trvá nikoli 51 dnů, jak uváděla loňská zpráva, ale pouhé dva týdny.
Stoupající počet nových firem v Srbsku a Černé Hoře má i další důvod: podnikatelé mohou firmy registrovat prostřednictvím internetu. „Celkem se reformy a opatření na ulehčení podnikání projevily v tom, že meziročně stoupl počet nově založených podniků o 42 procent,“ píše se ve zprávě Světové banky. Srbsko a Černá Hora dokázalo v loňském roce prosadit osm z deseti reforem, které nejvíce tížily podnikání. Pokud však jde o celkové pořadí, propadá se soustátí až na 92. příčku.
Česko stagnuje, neboť si nepolepšilo v žádném z hodnocených kritérií. Zato Německo, které často bývá v povědomí jako země zkostnatělých procedur, dokázalo zkrátit nutné postupy pro založení podniků z pětačtyřiceti na jednadvacet dnů. Vcelku nepřekvapuje, že globální žebříček nejlepších rámcových podmínek pro podnikání vedou stejné země jako loni: Nový Zéland, Singapur, za nimi Spojené státy následované Kanadou a Norskem.
Mezi třicítkou nejlepších jsou tři pobaltské státy: Estonsko, Litva a Lotyšsko. „Pro země, které nastartovaly proces reforem teprve před deseti lety, je to nejlepší vysvědčení o jejich odhodlání,“ komentuje Světová banka.
Index zjištěný Světovou bankou však odráží pouze část reality. Neodráží například velikost trhu či kvalitu infrastruktury, mimo té, jež je spojena se zahraničním obchodem, ani mnohé další ukazatele. Banka indexem naznačuje trendy a posuny v rámcových podmínkách pro podnikání, postup makro- a mikroekonomických reforem, právních úprav a podobně.
Například Jamajka se řadí podle indexu „snadnosti podnikání“ na 43. místo před Francii, která je na místě čtyřicátém čtvrtém. Neznamená to však, že je v Kingstonu podnikání jednodušší než v Paříži. Makroekonomická nestabilita a rozšířená zločinnost sráží investiční atraktivitu Jamajky hluboko pod přitažlivost Francie.
Stejně tak se nedá říci, že vrcholové postavení na žebříčku zemí s nejlepšími podmínkami pro byznys vypovídá o neexistenci regulace ze strany státu. Všechny země z první třicítky uplatňují regulaci. Ale dělají to tak, aby byly náklady s tím spojené co nejnižší a byrokracie se omezila na co nejmenší míru.
Například všechny severské země jsou v první třicítce: Norsko páté, Dánsko osmé, Island dvanáctý, Finsko třinácté a Švédsko čtrnácté. Nevyznačují se sice minimální regulací, ale ta se soustřeďuje na to, co přísluší státu: především na ochranu majetku, regulovány jsou i sociální otázky spojené s podnikáním. Ovšem zdanění je vysoké: 52 procent z hrubého zisku ve Finsku a na Islandu, 53 procent ve Švédsku a dokonce šedesát procent v Norsku.
A přesto se v těchto zemích podílí „šedá ekonomika“ na celkových hospodářských aktivitách pouhými osmi procenty. Příčinou je, že byznys ví, zač platí, a že se mu to nějakým způsobem vrací.
Dánsko se například může pochlubit nejlepší infrastrukturou pro podnikání v celosvětovém měřítku. Norsko je na prvním místě v hodnocení lidského rozvoje (Human Development Index), který zpracovává agentura OSN pro rozvoj (UNDP). Švédsko je těsně za Norskem.
V souhrnu lze k severským zemím a k ostatním státům z první třicítky říci tolik, že nemusí volit mezi zlepšováním rámcových podmínek pro podnikání a ochranou sociálních jistot. Tyto země prostě našly cestu, jak dělat obojí.
Metoda ekonoma z Peru
Ačkoli zpráva Světové banky Podnikání v roce 2006 celkově chválí reformní úsilí postkomunistických států a zejména pak nových členských zemí Evropské unie, zůstává tato skupina stále hluboko za vedoucí třetinou. Chorvatsko je na 118. místě, Ukrajina patří mezi země na samém konci žebříčku: 124. místo.
Letos vyšla zpráva Světové banky potřetí a byla pro ni vypracována zcela nové metodologie. Ta má svůj původ v postupu peruánského ekonoma Hernanda de Sota.
Ten se v roce 1986 rozhodl „změřit“ míru byrokratických zábran při zakládání firmy. Vzal si za příklad krejčovnu s jedním zaměstnancem v Limě. A pak krok za krokem sledoval celý postup, od podnikatelského záměru až k založení firmy.
Ke klíčovým kritériím Světové banky však patří nejen zjišťování, jak dlouho trvá a kolik stojí založení firmy. Letos poprvé banka zároveň hodnotila také právní a daňový systém.
Jak se podniká v jednotlivých zemích
