07.09.2005
V Evropském parlamentu dnes britský ministr vnitra Charles Clarke vyzval k přehodnocení právního prostředí, aby nebránilo účinné ochraně před terorismem a organizovaným zločinem.
„Hrozba terorismu je velice reálná, jak jsme se tragicky přesvědčili v červenci v Londýnu,“ prohlásil. „Je zapotřebí, aby se Evropský parlament i národních parlamenty v Evropě postavily čelem k skutečnosti, že současný právní rámec často shromažďování zpravodajských poznatků (o terorismu a zločinu) velice ztěžuje a někdy i znemožňuje, ačkoli informace představují krevní oběh policejní práce. Bohužel, jasný obrázek jsme často s to složit až následně.“
Podle Clarka je nezbytné, aby vyšetřovací orgány měli možnost proniknout do komunikace teroristů a zločinců. Z toho důvodu je nutné prosadit archivování telekomunikačních dat v rámci Evropské unie; právě díky těmto údajům se podařilo vypátrat podezřelé z atentátů. Obavy z přílišných nákladů pro operátory nejsou podle ministra na místě: v Británii se již potřebná data skladují rok, a to stojí jen 1,2 milionu eur, zatímco kriminalistické expertízy vyjdou na půl milionu eur.
Bohužel ale ochrana dat v některých státech brání vyšetřování. „Pronásledování vraha či zabránění teroristickému útoku může záviset na tom, jaké mobilní sítě využívá oběť, podezřelý či svědek, anebo v kterém státu EU se nachází,“ prohlásil.
Jeho návrhem je též zavedení biometrických prvků, jako jsou digitální fotografie a otisky prstů, nejen do víz a pasů, jak se už EU dohodla, ale i do dalších identifikačních dokumentů, jako jsou občanské a řidičské průkazy. Tím by se měla zlepšit ochrana před zneužitím po ztrátě či krádeži anebo snadněji odhalil nelegální pobyt. „Naše právo na život ohrožují teroristé. Je naší povinností ochránit občany a nalézt rovnováhu mezi individuálními právy a kolektivním právem na bezpečnost. Současná rovnováha už neodpovídá době,“ zdůraznil Clarke.
Tyto záměry podpořil místopředseda Evropské komise Franco Frattini i šéfové nejsilnějších klubů. Konzervativec Hans-Gert Pöttering žádal Evropu o účinnou odpověd teroristům. Socialista Martin Schulz však upozornil i na rozpor mezi deklaracemi a ochotou členských států postoupit pravomoci EU a plnit dohodnutá opatření. „Debatujeme už deset let, ale rozpor přetrvává. Pohněte sebou!“ apeloval.
V diskuzi zazněly i protichůdné názory. Liberál Graham Watson se pozastavil nad záměry deportovat podezřelé do zemí, kde jim může hrozit mučení. „Ohrožení práv jedněch by ohrozilo práva všech našich občanů – a to není cesta pro nás,“ zdůraznil.
Britský euroskeptik Nigel Farage zapochyboval o potřebě „vzdávat se presumpce neviny… ve jménu války proti terorismu“ i o efektivnosti chystaných opatření, protože přeci teroristé v Madridu a Londýně měli platné doklady. „S terorismem bychom se měli vypořádat na národní úrovni, a ne si myslet, že vše vyřeší EU,“ zdůraznil.
Belgický nezařazený poslanec Philipe Clayes zase pochválil prezidenta Václava Klause, že připouští vazbu mezi terorem a islámem; boj proti muslimskému extremismu v Evropě je záhodno posílit o kontrolu dění v mešitách.
