29.08.2005
Oficiální uznání Kyperské republiky Ankarou není podle názoru Evropské komise podmínkou. Se zahájením vstupních rozhovorů však musí souhlasit všech 25 členských zemí, tedy i Kypr.
Oficiální uznání Kyperské republiky Tureckem není podle názoru Evropské komise podmínkou pro to, aby Evropská unie zahájila rozhovory o přijetí Turecka. Na druhé straně je jasné, že se startem takového jednání musí souhlasit všech 25 členských států, tedy včetně Kypru, uvedla dnes mluvčí EK Fran#231#oise Le Bailová.
Unie má už jen měsíc na to, aby se dohodla, zda dodrží slib obsažený v usnesení prosincového summitu zahájit s Tureckem vstupní rozhovory 3. října. Tato otázka bude hlavním tématem neformální schůzky ministrů zahraničí EU ve čtvrtek a v pátek v britském Newportu.
Členské státy vytyčily pro Turecko několik podmínek, které Ankara splnila. „Pokud Turecko udělá do 3. října něco navíc, bude to velmi vítané,“ uvedla opatrně Le Bailová. „Po právní stránce to však nelze vyžadovat.“ Poznamenala, že jde o velmi složitý problém, a zdůraznila, že „rozhovory s Tureckem může EU vést výlučně v pětadvaceti“.
Pod heslem „za pět minut dvanáct“ uspořádalo dnes v Bruselu osm desítek aktivistů ze šesti členských států demonstraci proti jednání o přijetí Turecka do EU. Uzavřeli jí turné po 14 členských státech EU včetně ČR, při kterém přesvědčovali politiky a občany, že není vhodné nabízet Turecku členství v EU a že by bylo daleko lepší uzavřít s ním dohodu o privilegovaném partnerství. Petici s tímto poselstvím podepsalo 3600 lidí.
„Za čtyři měsíce se nám podařilo udělat skutečně mezinárodní kampaň, spojit občanské aktivity do jednoho hlasu pro Evropu,“ řekl David Grešák, šéf z české Asociace pro evropské hodnoty. Smyslem akce je podle něj postavit politiky před vlastní odpovědnost a přimět je přiznat, že Turecko neplní politická kritéria pro jednání o vstupu do EU.
Podle mluvčí Jany Kadeřábkové jsou kulturní i politické rozdíly mezi EU a Tureckem příliš hluboké a plánovaná lhůta 15 let pro jednání nestačí na jejich změnu. „EU sama hledá svou budoucí podobu a bylo by nezodpovědné nyní zvát tak rozdílného partnera. Integrační proces by to mohlo velmi zkomplikovat, ne-li ohrozit.“
Členské státy EU jsou rozděleny v názoru na to, zda 3. října rozhovory zahájit. Francouzský prezident Jacques Chirac minulý týden řekl, že nelze vést jednání se zemí, která neuznává jednoho z členů unie. Dnes Turecko opět vyzval, aby vyjasnilo postoj ke Kypru.
Ankara nedávno potvrdila, že Kyperskou republiku, tedy řeckou část ostrova, která je členem unie, neuznává. Učinila tak v deklaraci, kterou připojila k protokolu, jímž byla rozšířena celní unie mezi Tureckem a EU i na její nové členy včetně Kypru.
Odstartovat jednání ve slíbeném termínu prosazuje Británie, momentální předseda EU, souhlasí s ním i stávající německá vláda a řada dalších. Veřejné mínění je naopak většinově proti. Například v Rakousku odmítá tento krok 80 procent lidí.
Jednání komplikuje také zablokovaný start rozhovorů s Chorvatskem. Rakousko, Maďarsko, Slovensko či Slovinsko odmítají souhlasit, aby EU rozběhla rozhovory s Tureckem a upírala je Chorvatsku, o jehož evropské poloze není pochyb a které je podle nich daleko lépe připraveno.
