17.08.2005
V rozhovoru pro EurActiv viceprezident EK Gűnter Verheugen potvrdil, že v obnovené lisabonské agendě dochází k pokroku.
V říjnu by měly členské státy EU představit vlastní Lisabonské akční plány, tedy jak chtějí zvýšit svou konkurenceschopnost. Máte informace, zda na nich pracují?
Ano, pracují. Vyslali jsme do členských států na konzultace delegace úředníků z Komise. Schůzky jsou konstruktivní a očekávám, že národní plány budu mít v říjnu na stole.
Poprvé v unijní historii budeme mít tak paralelně k dispozici akční plán EU jako celku a národní plány 25 zemí, založené na ekonomických principech, které jsme odsouhlasili. To byla dosud velká slabost současné Lisabonské strategie – chybělo jasné rozdělení kompetencí a odpovědnosti.
Chystá se Komise národní plány případně zamítnout, pokud nebudou vyhovovat?
Ne, rozhodli jsme se nezavádět přísný systém jako u Paktu stability a růstu, ale chceme snadný systém, založený na spolupráci. Akční plán Unie a plány reforem jednotlivých zemí budou ohodnoceny ve výroční zprávě, ta bude měřítkem. Popíšeme nejlepší praktiky a jednoznačně stanovíme silné a slabé stránky.
Očekáváte, že jednotlivé členské země budou ochotny sblížit své zájmy s Lisabonskou strategií do jarního summitu a existuje shoda jejího budování ve většině členských zemí?
Ne nemyslím si. Jednotlivé strategie jsou odlišné. Nedovedu si představit, že například v Německu, kde otázka legislativa týkající se pracovního trhu je jedním z nejžhavějších politických témat a ekonomická situace zde není v poslední době příliš příznivá, bude názor unie na důležité makroekonomické otázky nebo na přemístění průmyslu shodný se zájmem národním. Proto neočekávám shodu všech členských zemí. V některých zemích shodu nalezneme, v některých nikoliv.
Německé volby by mohly přinést politické změny. Myslíte si, že by se Německo na základě těchto změn stalo více proreformnějším?
Je třeba se podívat, jak razantní změny nadcházející volby přinesou. Já nevím. Samozřejmě je možná změna vlády, ale to v mých očích neznamená i automatickou změnu politiky. Ta je velmi diskutabilní. Když analyzuji politické programy jednotlivých stran, které se zářijových voleb zúčastní, nevidím žádnou silně přírůstovou alternativu.
Nyní si nemohu stěžovat – Schröderova vláda plně podporuje naší agendu, sám Schröder je velmi podnikavý v otázce návrhů změn Lisabonské strategie. Já tedy plně podporuji současné Německo a můj osobní názor je, aby ke změně vlády nedošlo. Nemohu předvídat, ale myslím si, že v tak krátkém termínu, nemůže dojít ke změně polické orientace země v otázce evropské integrace.
Evropští socialisté kritizují akční plán zaměstnanosti, který nedávno zveřejnila EK. Není podle nich nebude dostatečně „poptávkově“ řízen. Nesouhlasíte s tím?
To je velmi stará diskuse. Hovořím se svými přáteli z řad „Socialistů“ o této otázce velmi často. Nemohu popřít mé určité sympatie s jejich názorem, ale problém, že komise nemá dostatek řídících nástrojů, je velmi jednoduchý. To je to, co musí být projednáno na úrovni jednotlivých členských zemí. My můžeme na evropské úrovni v otázce zvýšení zaměstnanosti ovlivnit pouze to, jak „složíme“ evropský rozpočet. Myslím si, že podstatné změny rozpočtu potřebné ke zvýšení zaměstnanosti již byly provedeny.
Ke zvýšení zaměstnanosti budou využity strukturální fondy, stejně jako rozvoj regionů nebo infrastruktury. Myslím si, že když se podíváme na strukturu rozpočtu a na změny, které současná Komise provedla, je jasně vidět, že prioritou EK je růst zaměstnanosti.
