23.07.2005
Evropská komise dosud zaměstnávala převážně externí jazykové odborníky, jejichž kvalita nebyla dostatečná. Tuto situaci chce nyní změnit.
Evropská komise 15 měsíců po jazykovém „velkém třesku“, který působilo rozšíření EU o deset nováčků a devět nových úředních řečí, přijala jen drobné změny ve svém plánu překladatelských služeb. Současně se začíná chystat na přijetí Bulharska a Rumunska. Překladatelská kapacita EK se podle komisaře Jána Figeĺa díky přijetí řady praktických opatření v loňském roce zvýšila, což umožnilo splnit povinnosti vyplývající ze smlouvy.
Od loňského srpna do letošního května překladatelé EK zvládli převést přibližně jeden milion stránek dokumentů do všech 20 úředních jazyků; zhruba třetina připadla na nováčky. Dvě třetiny překladů představovaly prioritní legislativní a politicky důležité texty. K zvládnutí úkolu pomohlo i omezení rozsahu dokumentů z 37 na nejvýše 15 stran.
Ještě v lednu EK hlásila, že na každý z nových jazyků za loňský rok připadlo 18.000 stran (na maltštinu 10.600), nyní skóre v průměru činí 39.000 stran (23.000 u maltštiny).
Zatímco zpočátku se komise musela spoléhat hlavně na služby překladatelů na volné noze, k 1. červnu měla ve svých službách 429 překladatelů, z nichž však dvě třetiny měly pouze dočasné smlouvy. Po 22 překladatelích do maltštiny nejméně bylo češtinářů (45), nejvíce expertů na litevštinu (63).
Cílem EK je mít do konce příštího roku k dispozici 540 vlastních zaměstnanců pro nové jazyky, včetně šedesátky řídících pracovníků.
Největší problémem je kvalita překladatelů. Tu se snaží EK vylepšit i školeními externích překladatelů, jejichž podíl na celkovém výkonu však během uplynulých měsíců postupně klesal. Výdaje na překlady EK stouply po rozšíření z 230 milionů na 320 milionů eur ročně. Více než tři pětiny textů v EK se překládají z angličtiny, necelá čtvrtina z francouzštiny; před pěti lety podíl francouzštiny dosahoval dvou pětin.
