19.06.2005
Nadcházející jednání Evropské rady v Bruselu má před sebou dva velké úkoly. Všeobecně známou skutečností je, že se bude rozhodovat o budoucím osudu Smlouvy o ústavě pro Evropu. Chci však upozornit na neméně důležitý bod jednání, kterým je dosažení dohody o finanční perspektivě pro období 2007 až 2013.
Nad rozpočtem bude shoda
V souvislosti s referendy ve Francii a Nizozemsku se objevily spekulace o krizi Evropy. Mnozí komentátoři se předhánějí v předpovídání katastrofických scénářů. Na základě rozhovorů se svými evropskými protějšky tvrdím, že v otázce finanční perspektivy panuje všeobecná shoda na přijetí kompromisu přijatelného pro všechny členské státy – ačkoli jde o téma pro každou zemi nanejvýš citlivé.
Mantinely celkového objemu rozpočtu pro léta 2007 až 2013 jsou shora nastaveny návrhem Evropské komise na 1025 miliard euro a zdola požadavkem vyjádřeném v dopise takzvané „skupiny šesti“ na 815 miliard. Poslední verze negociačního balíčku počítá s rozpočtem okolo 900 miliard. Jaké priority se za těmito čísly skrývají?
EU dává jasně najevo, že pro ni cíle takzvané Lisabonské agendy, zaměřující se především na zvýšení výkonnosti evropské ekonomiky, nejsou pouze prázdnými hesly. Výdaje na podporu konkurenceschopnosti, tedy i výzkumu (včetně vesmírného programu), inovací, vzdělávání a podnikání, mají podle lucemburského návrhu růst v období 2007 až 2013 reálným tempem 8 procent ročně. To představuje kumulativní nárůst o 71 procent oproti roku 2006.
Velká česká šance
V případě schválení by tyto závazky neměly nechávat české subjekty lhostejnými, a to ať se jedná o soukromý sektor, výzkumná pracoviště nebo univerzity. Bude na nich, aby se kvalitou svých projektů dokázaly prosadit v evropské konkurenci a vytěžit ze společného rozpočtu maximum.
Evropská unie funguje na principu subsidiarity. Na úrovni EU se tedy spojují síly zásadně v těch oblastech, ve kterých je to z hlediska členských států nejefektivnější. Z tohoto principu vycházejí i další priority navrženého rozpočtu, jako je podpora transevropských sítí, posílení unie jako globálního hráče a nově pak také výrazné navýšení finančních prostředků na vnitřní bezpečnost včetně boje s terorismem, který již dávno ztratil národní charakter.
Až 120 soudržných miliard
Dnes již samozřejmou součástí principu subsidiarity a solidarity je také evropská regionální politika podporující sociální, ekonomickou a teritoriální soudržnost a umožňující vyvážený rozvoj EU jako celku. Politika soudržnosti, jež je dalším stěžejním bodem navrhovaného rozpočtového rámce, představuje také hlavní prioritu vlády při vyjednávání o nové finanční perspektivě.
Při prosazování národních zájmů žádáme o zvýšení míry alokace finančních prostředků na politiku regionální soudržnosti z navrhované úrovně 3,6 procenta HDP, jak aktuálně navrhuje lucemburské předsednictví. Reálné je tak očekávat každoročně něco mezi 110 až 120 miliardami korun na politiku soudržnosti.
Pro představu, o jak podstatné částky se i při současném návrhu jedná: pro první tři roky našeho členství v EU, tedy léta 2004 až 2006, má Česká republika pro oblast soudržnosti alokováno 2,6 miliardy euro. Podle navrhované finanční perspektivy však Česko dostane na tuto oblast, tedy již v roce 2007, podstatně více než za poslední tři předešlé roky dohromady.
Rabat se přežil
Mezi témata, která budou na summitu Evropské rady dále s největší pravděpodobností otevřena, patří i otázka zrušení takzvaného britského rabatu. Jedná se o kompenzace Velké Británii ve výši dvou třetin jejího odvodu do rozpočtu unie, které hradí ostatní členské státy. Vláda vychází z názoru, že opatření logické v polovině osmdesátých let již neodpovídá současné evropské realitě.
Budeme proto usilovat o spravedlivé a politicky přijatelné řešení, vycházející z postupného omezování této praxe s výhledem, že k určitému datu bude ukončena definitivně.
Čas se krátí
Evropští politici si jasně uvědomují rizika oddalování rozhodnutí o nadcházející finanční perspektivě. Celou řadu výdajů je nutné naplánovat, včetně vytvoření řádné legislativy pro čerpání finančních prostředků. Pro zabezpečení takového rámce je nutné počítat nejméně s půlrokem usilovné práce.
Jakýkoli odklad by tudíž byl velmi špatnou zprávou. Začátek roku 2007 je totiž blíže, než by se pod vlivem současných událostí mohlo zdát.
Autor je předsedou vlády, Zdroj: HN
