AKTUALIZACE: Nařízení o systému ekoznačky

20.04.2009
Euroskop

Plénum Evropského parlamentu 2. dubna 2009 poměrem 633:18:2 přijalo zprávu výboru ENVI k návrhu nařízení o systému ekoznačky, jejž Komise předložila 16. července 2008.

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o systému ekoznačky Společenství (KOM(2008)401)

1. Legislativní pozadí

Návrh nařízení má za cíl shrnout dosavadní zkušenosti s fakultativním systémem označování ekologicky šetrných výrobků (podle nařízení č. 1980/2000) a zajistit jeho další fungování. V praxi to mj. znamená, že do budoucna by měla být kritéria pro možnost označit výrobky ekoznačkou definována přesněji. Na druhou stranu by mělo být ekoznačkou značeno více výrobků a služeb. V ČR se otázce systému ekoznačení Společenství věnuje Agentura pro ekologicky šetrné výrobky.

2. Klíčové obsahové body postoje Evropského parlamentu

Postoj Evropského parlamentu konstatuje, že nové nařízení by se nemělo vztahovat na medicínské a veterinární produkty definované ve směrnicích č. 2001/82 a 2001/83.
Kompetentní orgány (členských států) by měly být odpovědné za průběh a obsah verifikačního procesu (a zohledňovat zejména ISO 17025 a EN 45011).
Měl by vzniknout Panel Evropské unie pro ekoznačení (European Union Ecolabelling Board; EUEB) sestávající z kompetentních orgánů členských států a zástupců zainteresovaných stran.
Požadavky na ekoznačku by měly obsahovat kritéria vztahující se k celému životnímu cyklu produktu a kritéria zvažující skutečnost, že produkt nahrazuje nebezpečnou látku bezpečnějším substitutem, že má potenciál snížit své environmentální dopady (např. tím, že je trvanlivý a znovuvyužitelný), že bere v potaz (kde je to možné) etické a sociální standardy definované Mezinárodní organizací práce a nevyužívá např. testování na zvířatech.
Komise do 31. listopadu 2011 vypracuje studii týkající se potenciálního začlenění potravinářský produktů (dle nařízení č. 178/2002 a 834/2007) do rámce nařízení a zváží, zda ekoznačku nepřiznávat pouze biopotravinám.
Ekoznačku by nemělo být možné udělit produktu obsahujícímu nebezpečné látky – toxické, karcinogenní, mutagenní, včetně látek z čl. 57 nařízení č. 1907/2006.
Do roka od vstupu nařízení v platnost by měla Komise spolu s EUEB sestavit pracovní plán definování kritérií k udělení ekoznačky příslušným skupinám produktů. Jejich případná redefinice by se měla řídit (primárně) Částí C Přílohy I. Základní ustavení kritérií k udělení ekoznačky by mělo být Komisí ukončeno do devíti měsíců od vstupu nařízení v platnost; výsledky by měly být zveřejněny v Úředním věstníku EU.
Kritéria k udělení ekoznačky by neměla působit administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky.
Členské státy by měly spolu s Komisí a EUEB zvyšovat povědomí o ekoznačce. Kompetentní orgány by si měly vyměňovat zkušenosti, a to alespoň dvakrát ročně v rámci pracovní skupiny svolané Komisí.

3. Stav legislativního procesu

Plénum Evropského parlamentu paralelně s návrhem nařízení o systému ekoznačky – a podobným poměrem – přijalo také návrh na zjednodušení a „zviditelnění fakultativního systému ekomanagementu EMAS.

4. Očekávaný vývoj

Rada podle dostupných informací s oběma návrhy předběžně souhlasila, tudíž se v dohledné době (i když není jisté, zda již za českého předsednictví) očekává pouze jejich formální schválení.

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o systému ekoznačky Společenství (KOM(2008)401)

Připojené dokumenty: SEC(2008)2118, SEK(2008)2119

Právní báze: čl. 175 odst. 1 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise: Životní prostředí

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: ENVI (zpravodaj Salvatore Tatarella, Itálie, UEN)

Odpovědná formace Rady: ENVIRONMENT

Seznam odkazů

Dokumenty