Kvalitativní standardy povrchových vod

29.07.2008
Euroskop

Směrnice, která je poslední významnou legislativou rámcové směrnice o vodě, přijaté v roce 2000, a jež představuje snahu sjednotit rozsáhlou agendu týkající se pitné vody, povrchových a odpadových vod, záplavového managementu, chemických látek aj. v komplexní strategii.

Kvalitativní standardy povrchových vod

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky a o změně směrnice 2000/60/ES (KOM(2006)397 v konečném znění)

1. Legislativní pozadí a stav legislativního procesu

Komise předložila příslušný text (KOM(2006)397 v konečném znění) v roce 2006 coby návrh na „dceřinou směrnici rámcové směrnice o vodě (Water Framework Directive; WFD) (2000/60), jejímž cílem je:

  • stanovit normy kvality životního prostředí pro určitý počet látek (na základě článku 16

odst. 7 WFD);

  • zrušit pět stávajících právních předpisu (podle článku 16 odst. 10 WFD);
  • zrevidovat seznam prioritních nebezpečných látek (podle rozhodnutí č. 2455/2001).

Evropský parlament se návrhem zabýval v prvním čtení 22. května 2007, přičemž zpravodajkou návrhu byla Anne Laperrouze (Francie, ALDE).

Jednání sledovala také environmentální lobby reprezentovaná mj. Evropským úřadem pro životní prostředí (EEB). Neziskové organizace zastávají názor, že i přes pozitivní kroky Parlament umožnil značné výjimky. Znečištění např. sedimentů nebylo vzato v úvahu, což je podle NGOs neakceptovatelné vzhledem k rychlosti změn vodního ekosystému.

Rada zaujala společný postoj 20. prosince 2007. Evropský parlament přijal ve svém druhém čtení 17. června 2008 rezoluci ke společnému postoji Rady vedoucí k přijetí daného návrhu 673 hlasy (deset poslanců hlasovalo proti, pět se zdrželo). Daný kompromis obsahoval osmnáct dodatků schválených Radou tak, aby bylo možné ve druhém čtení dosáhnout dohody obou institucí.

Návrh směrnice byl přijímán procedurou spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Vzešel z Komise z DG pro životní prostředí. Odpovědna za něj byla Rada ve formaci pro životní prostředí, v případě Evropského parlamentu šlo o Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

2. Formální struktura legislativního aktu

Směrnici tvoří čtrnáct článků a tři přílohy tvořené převážně tabulkami prioritních látek, kterých se norma týká. Jednotlivé články se zabývají definicemi a vymezením norem environmentální kvality (článek 3), tzv. mísících zón (článek 4) nebo vytváření seznamů emisí, vypouštění a úniků (článek 5). Článek 9 pak mění přílohu X směrnice 2000/60 přílohou II.

3. Klíčové obsahové body legislativního aktu

Směrnice určuje normy environmentální kvality (NEK) pro 33 látek (pesticidů, těžkých kovů aj.), které se nacházejí v řekách, jezerech a pobřežních vodách. Z výše zmíněných látek je vyčleněna ještě skupina 13 (včetně těžkých kovů jako rtuť a kadmium) klasifikovaných jako „prioritně hazardní látky, které by členské státy měly do dvaceti let zcela přestat používat.

Směrnice stanoví, že do roku 2015 musejí členské státy vytvořit plány, které povedou k nepřekročení horní hranice stanovené touto směrnicí pro míru koncentrace výše zmíněných látek ve vodě. Podle návrhu Evropského parlamentu Komise směrnici v roce 2011 přezkoumá a rozhodne o začlenění dalších látek.

Směrnice vymezuje i kritéria pro tzv. mísící zóny, tedy oblasti blízké zdroji znečištění, ve kterých míra znečištění vod přesáhne povolené limity. Počet těchto oblastí by se měl každý členský stát snažit snížit. Členské státy, jež vymezují mísící zóny, uvedou v plánech povodí popis přístupů a metodických postupů použitých pro odvození těchto zón a opatření přijatých s cílem snížit v budoucnu rozsah mísících zón. Rozsah těchto zón by měl být přiměřený koncentraci znečišťujících látek v místě vypouštění.

Podle prohlášení Komise mají členské státy dostatek nástrojů včetně směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice č. 96/61) k dosažení požadavků WFD.

V roce 2018 vydá Komise hodnotící zprávu. Členské státy budou vytvářet inventáře a mapy emisí a znečištění povrchových vod pro potřeby Komise.

Směrnice by měla vést ke zjednodušení hlášení zpráv v rámci nově vzniklého Evropského vodního informačního systému (WISE).

4. Očekávaný vývoj

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s danou směrnicí do osmnácti měsíců od uveřejnění v Úředním věstníku EU, tedy v roce 2010.

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Další odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality