Vesmír nabývá v současném světě nových technologií a bezpečnostních výzev bezprecedentního významu. Evropská unie je si tohoto trendu vědoma, a tak vynakládá velké úsilí na to, aby zdokonalovala své kapacity i v této oblasti. Centrem tohoto úsilí je Praha, kde sídlí Agentura EU pro vesmírný program (EUSPA).
Kosmický program Evropské unie pomáhá Evropanům při každodenních činnostech na Zemi. Družice vyslané Unií na oběžnou dráhu umožňují milionům lidí komunikovat za použití nových technologií, cestovat po zemi, moři i ve vzduchu a nacházet způsoby, jak zlepšovat zdraví naší planety.
Vesmírná politika EU pomáhá při tvorbě pracovních míst a posilování růstu a investic v Evropě, posouvá hranice vědy a výzkumu, podporuje a usnadňuje další politiky v oblastech, jako je bezpečnost a obrana, průmysl a digitální technologie, a také hraje klíčovou roli při ekonomickém oživení po pandemii covid-19 či při řešení globálních výzev, jako je změna klimatu. Podle výzkumu Evropské komise zaměstnává evropská kosmická ekonomika více než 231 tisíc kvalifikovaných pracovníků a její hodnota byla v roce 2017 odhadnuta na přibližně 53-62 miliard eur.
Politiky Evropské unie v oblasti vesmíru se aktuálně řídí kosmickým programem EU na období 2021-2027, který byl přijat v dubnu 2021 a v platnost vstoupil se zpětnou účinností od 1. ledna 2021. Cílem tohoto programu je poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a zabezpečených dat a služeb souvisejících s vesmírem, maximalizace socioekonomických přínosů plynoucích z využívání těchto služeb, zvýšení bezpečnosti a autonomie EU a posilování EU jakožto předního aktéra v kosmickém odvětví.
EUSPA se neustále rozrůstá, hledá v Praze nové sídlo
Naplňování cílů stanovených kosmickým programem na období 2021-2027 je jedním z hlavních úkolů Agentury EU pro vesmírný program (EUSPA), která sídlí v pražských Holešovicích. Agentura zajišťuje, aby Evropa dosáhla svých cílů ohledně globálního navigačního satelitního systému a aby tento systém mohla veřejnost jednoduše využívat. Hlavním úkolem EUSPA je maximalizovat návratnost investic EU do vesmírného programu s ohledem na bezpečnost, přínos pro uživatele, hospodářský růst a konkurenceschopnost.
Agentura byla zřízena v roce 2004, tehdy ještě jako Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), a do Prahy se přesunula v září 2012. GSA se přeměnila v EUSPA až v květnu loňského roku, a rozšířila se tak oblast působení Agentury. Nově sdružuje řízení provozu kosmických programů EU a nadále řídí i navigační systémy. EUSPA aktuálně čítá něco mezi 200-300 zaměstnanci s tím, že v následujících letech se počítá až se zdvojnásobením jejich počtu.
V tu chvíli však již zaměstnancům EUSPA nebude stačit jejich nynější budova v Holešovicích. Proto již nyní zástupci státu jednají s představiteli agentury a dolaďují technické a bezpečnostní specifikace pro novou budovu. „Po jejich dokončení a aktualizaci zadání bude stanoven další postup a aktualizován harmonogram následujících kroků,“ uvedl v polovině prosince pro ČTK Tomáš Weiss z ministerstva financí.
Navigační systém Galileo využívá přes 2,4 miliardy osob
Úlohou EUSPA je také řídit celou řadu důležitých projektů EU ve vesmírné oblasti. Zásadním programem EUSPA je navigační systém Galileo, který začal v omezené míře poskytovat své služby veřejnosti v roce 2016. V plném provozu je Galileo od roku 2019 a představuje obdobu amerického navigačního systému GPS, přičemž postupně by k provozu měl využívat více než tři desítky satelitů. Od spuštění Galileo se jeho schopnosti zdokonalovaly a postupem času jej bylo možné vedle klasických lokalizačních a navigačních služeb využívat například v průmyslu či zemědělství.
V současné době systém využívá přes 2,4 miliardy uživatelů po celém světě. Mluvčí EUSPA Marie Menard navíc ČTK sdělila, že možnosti použití systému by se měly ještě dále rozšiřovat s tím, že nové služby se již nyní testují a brzy budou veřejnosti k dispozici. Jednou z těchto služeb by měla být lokalizace uživatele v tísni prostřednictvím mobilního telefonu či jiných technologií tak, aby jej dokázaly nalézt záchranné služby. Podle Marie Menard navíc systém pomáhá v rozvoji českých technologických projektů, jako je třeba start-up ThunderFly, který se zabývá atmosférickými měřeními.
Galileo ale není jediný důležitý projekt, který funguje pod hlavičkou EUSPA. Druhým takovým programem je EGNOS, který zajišťuje leteckým, námořním a pozemním uživatelům po celé Evropě bezpečné kritické navigační služby. EUSPA dále řídí program Copernicus, který nabízí nejpokročilejší systém pozorování Země na světě, a také cílí na koordinaci připravovaného programu družicové komunikace ve státní správě (GOVSATCOM). Ten umožňuje monitorování kosmických rizik a poskytuje vnitrostátním orgánům přístup k bezpečné družicové komunikaci.
V blízké budoucnosti lze předpokládat pokračující nárůst významu vesmíru a jeho využívání pro zlepšování životů lidí. Tím, jak bude tato oblast stále významnější, se bude Česká republika dostávat více do středu pozornosti, a to nejen Evropy, ale i v celosvětovém měřítku.
Autor: Úřad vlády
