Winston Churchill se narodil 30. listopadu 1874 do šlechtické rodiny. Vystudoval Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu a nastoupil vojenskou kariéru. Za účast v bitvách získal několik medailí a Řád za zásluhy, působil také jako válečný zpravodaj.

Během búrské války v jižní Africe byl zajat, podařilo se mu ale uniknout a vrátit se do Anglie. V roce 1900 vstoupil do politiky jako poslanec za Konzervativní stranu a do roku 1929 vystřídal téměř všechny významné ministerské posty s výjimkou ministra zahraničí.

Patřil mezi úzký okruh lidí, kteří dlouho dopředu rozpoznali hrozbu Hitlerova nástupu k moci v Německu. V roce 1940, kdy Británie zůstala v Evropě jediným aktivním protivníkem nacistického Německa, se Churchill stal předsedou vlády. Až do konce války dodával Britům odvahu bojovat a zarytě odmítal vyjednávání s nacisty i kapitulaci. První poválečné volby však prohrál a do premiérského křesla se znovu vrátil až v roce 1951.

Churchill se proslavil mimo jiné i svými projevy, mezi něž patřil slavný projev v americkém Fultonu v roce 1946 o nebezpečí ze strany sovětských komunistů a rozdělení Evropy. V něm poprvé zazněl také výraz „železná opona“, který se poté začal běžně používat.

V témže roce přednesl také projev na univerzitě v Curychu, v němž vyzval k vytvoření „Spojených států evropských“. Sjednocení Evropy považoval za způsob, jak předejít dalším válečným konfliktům, zažehnat nacionalismus a nenávist mezi národy. Patřil mezi první, kdo myšlenku sjednocení obhajovali.

V roce 1948 byl Churchill čestným předsedou Evropského kongresu v Haagu, kde se sešli zástupci všech evropských zemí. Setkání vyústilo v založení Rady Evropy v květnu 1949. Prosazoval také vytvoření evropské armády a založení Evropského soudu pro lidská práva, který následně vzniknul v roce 1959.

Po Winstonu Churchillovi je pojmenována jedna z budov Evropského parlamentu ve Štrasburku. V roce 1953 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Churchill zemřel 24. ledna 1965 ve věku 90 let.