Národní konvent o EU otevřel debatu o důležitých evropských tématech
Migrace, uprchlictví, čerpání evropských fondů nebo vícerychlostní Evropa. Na tato důležitá evropská témata se v posledních dvou měsících zaměřila nová diskusní platforma Národní konvent o Evropské unii. Cílem projektu je rozproudit diskusi o směřování ČR v Unii a vytvořit tak místo, kde se setkají zástupci státní správy se zástupci občanské společnosti, odborné veřejnosti a sociální partneři.
Činnost konventu slavnostně zahájil předseda vlády Bohuslav Sobotka, a to na zahajovací konferenci s názvem Evropské vize České republiky. „Chceme být aktivními členy Evropské unie, proto také chceme vést diskusi uvnitř České republiky. Musíme si uvědomit, že Evropa jsme my, a proto je důležité o budoucnosti Evropské unie mluvit,“ uvedl premiér Sobotka. Konference byla rozdělená do čtyř panelů, v rámci nichž vystoupili mimo jiné předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Hamáček, místopředseda Senátu Parlamentu ČR Zdeněk Škromach, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Výstupem Národního konventu jsou doporučení pro vládu, které vznikají po odborných kulatých stolech. První kulatý stůl proběhl 25. listopadu 2014 a věnoval se navýsost důležitému tématu migrace. „Jsme odpovědným členem Evropské unie a musíme přispět k nalezení řešení. A to už jen proto, že debata o migraci úzce souvisí s naší dlouhodobou prioritou, kterou je volný pohyb osob, jeho případné omezení je pro nás nepřijatelné,“ řekl k tématu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Z doporučení, které konvent vydal, vyplývá, že jednoznačným a primárním zájmem České republiky je právě zachování volného pohybu osob v rámci Unie, pojištění plnohodnotného členství v schengenském prostoru bez kontrol vnitřních hranic a v neposlední řadě také dobrovolné rozhodování o přemisťování a přesidlování uprchlíků ze třetích zemí.
Dalším tématem, na které se Národní konvent zaměřil, byla diferencovaná Evropa. V důsledku snah o řešení ekonomické krize totiž v posledních letech docházelo k rozrůznění nejen v začleňování, ale i v rámci institucí a smluvního základu evropské integrace. Cílem kulatého stolu bylo projednat další vývoj v této oblasti a zhodnotit, jakým směrem se bude vyvíjet další podoba institucionálního uspořádání. Bude se o Evropě i nadále mluvit jako o “vícerychlostní”?
Výstupem jednání bude stejně jako v případě migrace doporučení, které Národní konvent zveřejní první lednový týden následujícího roku. Doporučení pak bude prezentováno na Výboru pro EU a na jednání Pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody pro EU.
Obdobný závěr pak vznikne i z posledního letošního kulatého stolu, jehož cílem bylo rozvinout debatu o problémech kohezní politiky, možnostech zlepšení jejího fungování a čerpání prostředků z evropských a investičních fondů v novém programovém období 2014–2020. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy je koheze výrazně důležitým tématem: „Jde o disciplínu, ve které jsme v minulém programovém období bohužel příliš nevynikali, to se nyní musí změnit. Se zástupci resortů, Parlamentu, europoslanců a neziskovek jsme se shodli na tom, jak je důležité zrovna v této oblasti snižovat administrativní zátěž. Soustředí se na to i ministerstvo pro místní rozvoj, které pracuje na plné elektronizaci agendy.”
Národní konvent o Evropské unii má za sebou první měsíce svého úspěšného fungování. V organizaci kulatých stolů bude platforma pokračovat příští rok, kdy se zaměří například na téma energetické bezpečnosti, digitální agendy, vzdělávání anebo na postoj České republiky k euru.