9. listopadu 2018 se v Lichtenštejnském paláci uskuteční další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii na téma: Reforma společné zemědělské politiky. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické.
Zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté budou debatovat na téma reformy Společné zemědělské politiky EU a jejím vztahu k České republice.
Základní obrysy budoucí podoby SZP (Společné zemědělské politiky) EU představila Evropská komise (EK) v říjnu 2017, přičemž v polovině roku 2018 byly dále předloženy návrhy nové unijní legislativy pro období po roce 2021+. Ačkoliv základní cíle této politiky zůstávají stejné, tj. zabezpečení kvalitních a cenově dostupných potravin, podpora evropským zemědělcům, udržitelný rozvoj venkova a ochrana životního prostředí, tak dojde k zásadní změně způsobu jejího provádění.
Hlavními diskuzními okruhy kulatého stolu o reformě Společné zemědělské politiky jsou:
- Jak by se ČR měla postavit k navrhovanému zastropování a degresivitě přímých plateb v prvním pilíři SZP EU?
Tento návrh EK bude mít zásadní dopad na specifické podmínky českého zemědělství. Je proto nezbytné zaměřit pozornost v diskusi na identifikaci důvodů a přístupu, jak by se ČR měla k tomuto postavit. Segment malých rodinných farem je v ČR velmi malý.
- Jaké další zásadní prvky prvního pilíře SZP EU by měly být uchovány či upraveny s ohledem na specifické podmínky ČR?
V této části by měla být věnována pozornost dalším tématům prvního pilíře SZP EU, tj. nastavení dobrovolné podpory vázané na produkci, aplikace podmínky aktivního zemědělce, greening a mechanismu finanční disciplíny.
- Jaká by měla být optimální struktura opatření politiky rozvoje venkova EU (II. pilíř SZP EU) v ČR?
EU bude klást větší důraz na některá opatření spojená s klimatickou změnou, nicméně spektrum nástrojů politiky rozvoje venkova zůstane zachováno. Je vhodné diskutovat možné rozdělení opatření a jejich podíl na finanční alokaci. Dalším tématem je kompetenční nevyjasněnost k rozvoji venkova, tj. pozice Ministerstva zemědělství („zemědělsky“ pojatá politika rozvoje venkova) a Ministerstva pro místní rozvoj (ambice garantovat podporu venkovských obcí).
- Jaké jsou možnosti a limity uplatnění tzv. finančních nástrojů v sektoru zemědělství a politiky rozvoje venkova v období po roce 2021?
Finanční nástroje v SZP EU nejsou v programovém období 2014-2020 v ČR zavedeny. EK však předpokládá jejich povinné zavedení v případě investičně zaměřených opatření. V rámci sektoru zemědělství je v období po roce 2021 v principu možné využít všech typů finančních nástrojů, nicméně nejvhodnější mohou být zvýhodněné úvěry, mikroúvěry, záruky a poradenství, a to v návaznosti na zkušenosti s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem. Diskuse by měla zahrnout možnosti a limity jejich uplatnění v segmentech podpory, ve kterých dochází k prokazatelnému tržnímu selhání.
